Finanční gramotnost v Evropě. Kde jsou lidé finančně nejgramotnější?

Podle nové zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má pouze 34 % dospělých finanční gramotnost na minimální úrovni

Podle nové zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) má pouze 34 % dospělých finanční gramotnost na minimální úrovni.

Nová zpráva naznačuje, že mnoho dospělých nemá dostatečné dovednosti, aby porozuměli náročným finančním situacím a dokázali se v nich orientovat. To znamená, že většina jednotlivců, přinejmenším ve 39 zkoumaných zemích, nedokáže efektivně hospodařit s penězi. To je však dovednost, která má zásadní význam pro blahobyt jednotlivce i společnosti.

Finanční gramotnost podle OECD

OECD ve své zprávě také zdůrazňuje zranitelnost těch, kteří nemají základní finanční znalosti. A to zejména v době, kdy prudký nárůst cen ještě více zatěžuje peněženky.

„Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby zdůraznily, jak důležité je vybavit lidi finančními znalostmi a dovednostmi, aby se dokázali vypořádat s obtížnou finanční situací,“ uvedla Chiara Monticoneová, vedoucí politická analytička OECD.

Při pohledu na průměrné skóre napříč populací dosáhly minimální hranice finanční gramotnosti 70 bodů ze 100 pouze Irsko a Německo
OECD hodnotila finanční gramotnost 39 zemí v Evropě

Pro Euronews Business řekla: „Výsledky našeho průzkumu ukazují, že většina dospělých sice rozumí základním finančním pojmům, ale celkové finanční znalosti a dovednosti by se mohly výrazně zlepšit. A to i při práci s digitálními finančními službami.“

Kdo je v čele žebříčku v Evropě a jaké jsou faktory úspěchu

OECD udělila skóre finanční gramotnosti každé z 39 zkoumaných zemí. Při pohledu na průměrné skóre napříč populací dosáhly minimální hranice finanční gramotnosti 70 bodů ze 100 pouze Irsko a Německo. To se také umístilo na prvním místě v širší studii OECD.

Kromě mezinárodních rozdílů zpráva zaznamenala i rozdíly mezi různými skupinami obyvatel na národní úrovni. Jednotlivci s vyšší úrovní formálního vzdělání mají tendenci lépe hospodařit s penězi, stejně jako osoby s vyššími příjmy a zaměstnaní.

Mezi další faktory, které k tomu přispívají, patří pohlaví a věk. Ve všech zemích, které OECD zkoumala, mají lidé ve věku 30 až 59 let obecně vyšší úroveň finanční gramotnosti než lidé ve věku 18 až 29 let. Muži také dosahují v průměru nepatrně vyšších výsledků než ženy.

Znalost základních pojmů

Pokud jde o klíčové finanční principy, 84 % dospělých podle OECD rozumí definici inflace, ale pouze 63 % dokáže aplikovat myšlenku „časové hodnoty peněz“ na vlastní úspory.

Časová hodnota peněz je představa, že určitá částka peněz má větší hodnotu v přítomném okamžiku než v budoucnu.

Pokud by vám například někdo nabídl 1 000 eur (24 500 korun) a vy byste měli možnost si je vzít buď teď, nebo později, bylo by rozumné vzít si peníze hned. Proč? Jedním důvodem je inflace a druhým je možnost výdělku.

Tím, že jste si vzali peníze předem, místo abyste čekali 10 let, jste si dali příležitost investovat a vydělat více. To znamená, že můžete původní jednorázovou částku zvýšit.

Dalším pojmem, který respondenty OECD zarazil, bylo složené úročení, kterému rozumí pouze 42 % dospělých. Zjednodušeně řečeno, tento pojem označuje získávání „úroků z úroků“. Reinvestováním peněz, které vyděláte na svých investicích, můžete díky úrokům nashromáždit ještě větší částku.

Odolnost vůči podvodům a digitální dovednosti

Pokud jde o finanční zranitelnost, 15 % dotázaných uvedlo, že se stalo obětí alespoň jednoho typu peněžního podvodu.

OECD zjistila negativní korelaci mezi finančními znalostmi a rizikem. Přibližně dva ze tří lidí, kteří se stali obětí podvodu, nedosahují cílového skóre finanční gramotnosti.

Zůstat ve střehu před podvody souvisí také s digitálními kompetencemi. Řada pachatelů totiž dnes využívá online kanály k tomu, aby se zaměřila na jednotlivce.

Z hlediska hodnocení digitální finanční gramotnosti OECD to nevěstí nic dobrého. V průměru dosáhlo cílové úrovně digitálních dovedností pouze 29 % dotázaných dospělých, ačkoli se toto skóre zvyšuje v závislosti na úrovni vzdělání a příjmu.

Spoření pro případ neplánovaných situací

Vzhledem k tlakům, které jsou v současné době vyvíjeny na rozpočty domácností, OECD prosazuje větší finanční vzdělání, aby se zlepšila odolnost.

Skupina uvádí, že v průměru pouze 59 % zkoumaných dospělých by v současné době zaplatilo větší výdaj odpovídající jednomu měsíčnímu příjmu, aniž by požádalo o vnější pomoc. To může znamenat, že si vezmou půjčku od banky, rodiny nebo přátel.

Skupina tvrdí, že k řešení tohoto problému je třeba zaměřit vzdělávání na nové, digitální způsoby hospodaření s penězi, které musí být dostupné i těm s nejnižší úrovní dovedností.