Vědci se blíže podívali na dřevěný předmět podobný falusu z římských dob: mohlo by se tedy jednat o robertka. Nutně se však nepoužíval jako sexuální hračka.
Při pohledu na dřevěnou hůl se zdá být věc jasná. Muselo však uplynout asi 30 let, než se stalo možné falický dřevěný předmět z římských dob identifikovat. V každém případě vědci nyní věří, že je to možné a existoval. Výsledky se publikovaly v časopise Antiquity.
V roce 1992 se v římské pevnosti Vindolanda poblíž Hadriánova valu v severní Británii nalezlo mnoho předmětů každodenní potřeby. Každý díl vypráví svůj příběh o tom, jak se na hradě žilo. Například boty, hřebeny, šperky, oblečení a existovalo třeba i záchodové prkénko vrhají osobní světlo na každodenní život vojáků a jejich rodin před 2 000 lety. A teď ještě sexuální hračka?
Vědci nyní dřevěný předmět prozkoumali blíže. Je dlouhý 16 centimetrů a vyrobil se z mladého jasanového dřeva. Archeologické dřevo je náchylné ke smršťování a deformaci, tvrdí studie, takže objekt byl pravděpodobně kdysi větší.
Falické znázornění v mozaikách, freskách nebo na keramice byly v římském světě všudypřítomné. Takové předměty se mohly nacházet ve veřejných i soukromých prostorách, „ale fali v nositelné podobě jsou nejpočetnější a nejrozmanitější,“ uvádí studie. Jednalo se o rukojeti nožů nebo votivní dary v podobě částí těla. Malé, nositelné falusy bez těla, s varlaty nebo bez nich, se tak nejčastěji nacházely jako přívěsky, které mají pravděpodobně sloužit apotropaické funkci – jako je vymítání démonů. Jenže: dřevo nehrálo hlavní roli.
Dřevěný předmět z římských dob
Alespoň se o tom málo ví. Protože dřevo hnije, chátrá a hoří – a zanechává méně stop pro potomky. Nově interpretovaný objekt je jediným známým příkladem neminiaturizovaného, netělesného vyřezávaného dřevěného falusu z římského světa.
Vědci vidí tři možná použití dřevěného předmětu:
- V té době se u vchodů zřídily tzv. Hermy. Kolemjdoucí se jich pro ochranu mohli dotýkat. Často měly podobu kamenného monolitu s vyřezávanou hlavou – a falusem, který mohl, ale nemusel mít varlata. Někdy se falus vyřezal samostatně a zasadil se do monolitu. Říká se, že kulatý průřez mohl dobře zapadnout do základny. Proti takovému použití však spíše hovoří opotřebení materiálu – každopádně se měl falus umístit v interiéru jen na krátkou dobu.
- Konvexní tvar základny dřevěného předmětu by však mohl napovídat i jeho použití. Mezitím zvýšené opotřebení na druhém konci falusu může naznačovat, že se v této oblasti použil. Podle studie mohl být materiál určený k broušení měkký, a proto je vyrobený ze dřeva. Pokračuje však slovy: ,,Na domnělém brusném povrchu nejsou žádné zjevné skvrny nebo změny barvy, ačkoli přítomnost takového důkazu závisí na konkrétních okolnostech použití.“
- Ale použití fali jako sexuálního objektu by se nemělo zanedbávat, píší vědci. Pojem „sexuální hračka“ však může být v historickém kontextu nepřesný. Protože je také možné, že použití nebylo určeno výhradně k sexu nebo potěšení. ,,Takové vybavení mohlo být také použito při aktech, které udržovaly nerovnováhu moci, jako například mezi zotročenou osobou a jejím majitelem, jak dokazuje opakující se sexuální násilí v římské literatuře,“ píše se v ní.
Historie sexuálních hraček
Dřevěný předmět nelze jednoznačně identifikovat jako falus, samotný tvar není smysluplný. Známky opotřebení neumožňují jednoznačný výklad ani pro toto použití.
Vědci píší, že historii sexuálních hraček se věnovala malá pozornost. Lze předpokládat, že existovaly i v minulých společnostech – i když se v archeologických souvislostech téměř nevyskytují. „Za tuto vzácnost může veřejná slušnost v západních kulturách za posledních 200 let,“ píší vědci. Je ale také možné, že existoval falus, který se vyrobil z organických materiálů, a proto nepřežil.
,,Z různých důvodů je interpretace Vindolandova falusu jako sexuálního nástroje pro moderní publikum obtížnější a možná i nepohodlnější,“ píší autoři. „Nicméně bychom měli být připraveni akceptovat přítomnost robertků a projevy sexuálních praktik v minulé hmotné kultuře.“ Vědci nyní doufají, že podobné předměty se mohou nalézt i jinde. Vindolanda falus podtrhuje všudypřítomnou přítomnost falusu v římské kultuře – ale také ukazuje limity současných archeologických znalostí.
Zdroj: spiegel, Vapol