Předpokladem je, že nový chov mohl vzniknout i konvenčními metodami: Evropský parlament chce méně přísná pravidla pro geneticky modifikované potraviny.
Plánované uvolnění evropských pravidel pro nové metody genetického inženýrství překonalo důležitou překážku: většina konzervativců, liberálů a pravicových přívrženců v Evropském parlamentu hlasovala pro návrh. Ten by rychleji uvedl geneticky modifikované odrůdy na trh. Předpokladem je, že nový chov mohl vzniknout konvenčními metodami, jako je selekce.
Hlasování Evropského parlamentu
Rozhodnutí vychází z návrhu Evropské komise. Než bude možné definitivně rozhodnout o méně přísných pravidlech, je třeba je v dalším kroku vyjednat se státy EU. Je nereálné, že bude výsledek před evropskými volbami v létě, i proto, že se státy EU zatím nedohodly na vyjednávací pozici. Projekt by po ukončení jednání musel znovu najít většinu v parlamentu. Zde je zásadní, jaká bude většina po volbách.
Brusel navrhl výrazně zmírnit předpisy pro používání tzv. nových genomických technik (NGT) a zavést dvě kategorie pro geneticky modifikované rostliny. V první kategorii by se s novými odrůdami s až 20 genetickými změnami oproti původní rostlině mělo zacházet převážně jako s konvenčními rostlinami. Pro rostliny s více genetickými zásahy by měly nadále platit přísnější předpisy.
Podle plánů komise EU by u geneticky modifikovaných odrůd z první kategorie se musela označit pouze semena. Naproti tomu produkty v supermarketu by již nemusely výslovně uvádět, že se vyrobily pomocí genetického inženýrství. Zastánci spotřebitelů proto tyto návrhy odmítají.
Změna: Označování také v supermarketech
Pro zákon v zásadě hlasovali poslanci Evropského parlamentu. Na žádost sociálních demokratů a zelených chce Parlament zajistit, aby se všechny produkty vyrobené z geneticky modifikovaných rostlin označily. Podle parlamentního usnesení by musely nést označení „nové genomické procesy“.
Cílem relaxace se mimo jiné jeví umožnit zemědělcům přístup k odolnějším rostlinám, které například vyžadují méně pesticidů nebo se lépe vypořádají se změnou klimatu. Evropská komise navrhla deregulaci loni v létě.
Rostliny dnes nejsou zcela beze změn. Po desetiletí byly kulturní rostliny v tradičním šlechtění někdy záměrně ošetřovány radioaktivním zářením nebo chemikáliemi, takže mutace vstoupily do genomu. Legálně jsou takto vyrobené rostliny geneticky modifikované organismy. Ty jsou však v EU vyňaty z regulace a nemusí být označeny ani podstupovat speciální bezpečnostní test.
Zastánci spotřebitelů reformu stále často odmítají a tvrdí, že spotřebitelé by měli mít možnost sami se rozhodnout, zda si koupí produkty obsahující genetické inženýrství. V Německu začátkem ledna proti návrhům Evropské komise protestovalo otevřeným dopisem několik velkých společností z potravinářského průmyslu, včetně Frosta, dm, Alb-Gold, Alnatura a Andechser.
,,Nové genomické techniky jsou zásadní pro zlepšení potravinové bezpečnosti v Evropě a pro větší udržitelnost naší zemědělské produkce,“ uvedla podle prohlášení zpravodajka Jessica Polfjärd ze skupiny PPE. ,,Nová pravidla umožňují vývoj vylepšených odrůd rostlin. Ty poskytují vyšší výnosy, které nejsou ovlivněny určitými klimatickými vlivy nebo pro které je potřeba méně hnojiv nebo pesticidů.“
Rozhodnutí vítá také Leibnizův institut pro genetiku rostlin a výzkum rostlinných plodin. „Jsme rádi, že poslanci nyní také přijali mnoho doporučení z vědy, jako jsou ta, která formulovala Leopoldina ve svém prohlášení k reformě zákona o genetickém inženýrství v roce 2019,“ řekl Nicolaus von Wirén, generální ředitel institutu.
V Evropském parlamentu pro reformu hlasovalo 307 poslanců, 263 hlasovalo proti a 41 se zdrželo hlasování.
Zdroj: spiegel, Vapol
