Americko-španělský výzkumný tým studoval ekologický efekt solárního fotovoltaického pole umístěného na obhospodařovaném travnatém pozemku pomocí hydraulického a půdního hydrologického modelu a terénních měření. Zjistili minimální vliv na koloběh uhlíku a vody rostlin. Což přisuzovali tomu, že se fotosyntetické vlastnosti rostlin mění, aby se využilo dynamické stínování pod panely.
Mezinárodní výzkumná skupina zkoumala dopad pozemních solárních zařízení na pastviny. A zjistila, že mají zanedbatelný dopad na koloběh uhlíku a vody na pastvinách.
Vědci se také snažili odpovědět na otázky týkající se zadržování vody a odolnosti travních ekosystémů vůči extrémním povětrnostním podmínkám, jako jsou sucha nebo vlny veder. Ale odpověď na to nebyla na konci studie jasná.
„Ve skutečnosti jsme nezjistili, že by agrovoltaické pole zvýšilo odolnost travních porostů vůči suchu,“ řekl odpovídající autor Steven A. Kannenberg. ,,Jak je však uvedeno v dokumentu, rád bych objasnil možnost, že je to proto, že struktura modelu neumožňuje trávě odumírat a poté znovu vyrůst po suchu. Což se běžně pozoruje v přírodních podmínkách,“
Aby vědci zjistili více o dopadu snížení dostupnosti světla způsobeného solárními fotovoltaickými poli na fotosyntézu travních porostů, použili kombinaci terénních měření. A taky dobře zavedeného modelu hydrauliky rostlin a hydrologie půdy k simulaci fyziologie travních porostů a hodinových toků uhlíku a vody. A to po dobu 23 let.
Minimální dopad agrovoltaiky na vodu v pastvinách
Zjistili, že ačkoli agrovoltaické pole snížilo dostupnost světla o 38 %, fotosyntéza a nadzemní čistá primární produktivita se snížily o 6 až 7 %. Další metrika analyzovaná výzkumníky, evapotranspirace, ukázala 1,3 % pokles ve srovnání s referenčním pozemkem bez solární elektrárny.
Na travnatém pozemku ve studii dominuje sveřep hladký (Bromus inermis), běžná pastvina C3, uvedli vědci. Nachází se v Coloradu s východo-západně orientovanou elektrárnou o výkonu 1,2 MW vybavenou jednoosými sledovači, instalovanými ve výšce plochého panelu 1,8 m s 5,2 m mezi řadami. Článek poznamenává, že se věnovala pozornost minimalizaci dopadu na půdu a vegetaci. Například pozemek se nevyrovnal pro instalaci.
Vědci uvedli, že k minimálním změnám v cyklování uhlík-voda došlo převážně proto, že fotosyntetické vlastnosti rostlin pod solárními panely se změnily. A to proto, aby využily dynamického stínícího prostředí. Docházejí k závěru, že agrovoltaické systémy mohou sloužit jako škálovatelný způsob, jak rozšířit produkci solární energie. A to při zachování funkce ekosystému na obhospodařovaných pastvinách. Zejména v klimatech, kde je voda více omezující než světlo.
„Plánujeme v tomto výzkumu pokračovat. Tento dokument je jedním z prvních, doufejme, mnoha, které vzejdou z práce vykonané v Coloradu. A vždy bychom měli zájem slyšet o výzkumu z průmyslu na toto téma,“ řekl korespondent Steven A. Kannenberg.
Vědci prezentovali svá zjištění v článku „Cyklování uhlík-voda na pastvinách je minimálně ovlivněno fotovoltaickým polem“. Ten se publikoval v Communications Earth Environment. Pocházejí z Colorado State University a Technické univerzity v Madridu ve Španělsku.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
