Když se jiní klauni pokusí napadnout jejich domovskou sasanku, stanou se agresivními. Tým výzkumníků nyní tvrdí, že našel zvláštní charakteristiku toho, jak se ryby navzájem rozpoznávají.
Animovaný film „Hledá se Nemo“ ukázal, že klaun se v mořských sasankách cítí pohodlně a bezpečně. Brání své území. A k tomu mohou těžit z vlastnosti, o které vědci z Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) nyní tvrdí, že ji objevili: totiž že klaun umí počítat. Své výsledky zveřejnili v časopise „Journal of Experimental Biology“.
Podle prohlášení o studii se klauni považují za přátelské hostitele, mnoho dalších druhů by tak mohlo snadno navštívit původní mořskou sasanku. Ale jak všichni víme, pohostinnost má své meze – u klaunů se dosáhne tím, když klaun z jiné kolonie chce vplavat do sasanky. Takzvané alfa ryby by vetřelce agresivně zahnaly.
,,Frekvence a trvání agresivního chování se jevila nejvyšší u ryb se třemi pruhy, jako jsou oni sami,“ řekla podle zprávy hlavní autorka Kina Hayashi z Marine Eco-Evo-Devo Unit v OIST. Na druhou stranu je nižší u ryb s jedním nebo dvěma pruhy a nejnižší u ryb bez svislých pruhů. To naznačuje, „že jsou schopni spočítat počet pruhů, aby identifikovali typ vetřelce“.
Nejagresivnější chování vůči vetřelcům vykazoval klaun se třemi pruhy
Pro tuto studii vědci ve dvou sériích experimentů pozorovali, jak kolonie klaunů (Amphiprion ocellaris) reaguje na vetřelce v jejich domově sasanek. Ryby, které používali, vyrostly v laboratoři:
- V první sérii experimentů Hayashi a její tým umístili různé druhy klaunů s různým počtem bílých pruhů do malých krabic v nádrži obsahující kolonii klaunů. Sledovali, jak často a jak dlouho ryby agresivně zírají a krouží u krabice.
- Ve druhé sérii experimentů vědci představili kolonii klaunů s různými plastovými disky, které se natřely realistickými barvami. Také měřili, jak agresivně se k nim ryby budou chovat.
Výsledek: Nejagresivnější chování vůči vetřelcům vykazoval klaun se třemi pruhy – tolik, kolik jich má. Podle vědců se ryby a plastikové modely se dvěma pruhy napadaly o něco méně často. Nejméně agresivně reagovali na jeden nebo žádný pruh. Ryby také vykazovaly stejnou reakci na plastové disky a živé ryby.
Které ryby zaútočí na vetřelce, reguluje přísná hierarchie. Ta se zakládá na minimálních rozdílech ve velikosti. Přičemž roli hrají i jejich vlastní pruhy. Říká se, že klauni dostanou svůj třetí a poslední pruh, když jsou dostatečně velké. Příslušné alfa ryby proto používají tvrdé metody k udržení svého postavení. Například odháněním ostatních členů kolonie.
Studie je střízlivou připomínkou ochrany křehkých korálových útesů, kde žijí ryby, řekl Hayashi. ,,Pokud nás klaun může překvapit svou schopností počítat pruhy a udržovat přísné sociální hierarchie, pak vyvstává otázka, kolik pozoruhodných zvířat a zvířecího chování zbývá v těchto ohrožených ekosystémech objevit.“
Zdroj: spiegel, Vapol
