Auto hladce klouzalo po bezvadně udržované dálnici v AlUla, regionu v severozápadní Saúdské Arábii, k archeologické památce. „Přehlédl jsem odbočku,“ řekl. Zmateně jsem se podíval z okna, protože jsem neviděl zjevný ohyb. „Tady,“ zvolal, když se auto otřáslo přes čedičové skály a napojilo se na sotva rozeznatelnou cestu do pouště.
Příjezd
Vjeli jsme do rozlehlé, ploché krajiny. Ze všech stran nás obklopovala jasně modrá obloha a nízko visely bílé mraky. Po pár minutách jsme se zastavili u kruhu naskládaných kamenů. Vystupuji z auta a čekám na setkání s Jane McMahonovou, členka týmu archeologů z University of Western Australia, kteří v AlUle působí od roku 2018. Všude kolem mě byla vyprahlá pláň šedočerných kamenů lehce poprášených do růžova – barevný písek. Na tom všem bylo něco nadpozemského: chyběl jediný strom nebo stéblo trávy; klid vzduchu, který jen občas přerušil hořký poryv větru, který vás mrazil až do morku kostí.
Přišel bych sem, protože nedávné objevy v AlUle vrhají světlo na fascinující období historie v Saúdské Arábii. Vzhledem k tomu, že se národ otevřel pro mezinárodní výzkum teprve před několika lety (a pro turisty v roce 2019). Mnoho z jeho starověkých míst je studováno poprvé. Zatímco historici znají ruiny 2000 let starých měst Hegra a Dadan a jejich místo na Kadidlové cestě (hrobky a památky Hegry jsou na seznamu světového dědictví UNESCO). Neměli mnoho znalostí o civilizaci, která přišla. Předtím, až teď.
Staré archeologické pozůstatky
Bylo objeveno, že nad rozlehlou, odlehlou krajinou AlUly se rozprostírají tisíciletí staré archeologické pozůstatky. Ty by mohly změnit naše chápání prehistorie. Práce McMahonové a jejích kolegů vrhají světlo na některé z nejstarších kamenných monumentů ve světové historii. Před Stonehenge a nejstarší pyramidy v Gíze.
Když McMahon dorazila, vysvětlila mi, že kruh skal vedle mě byl pozůstatkem domu obývaného v období neolitu (od 6000 do 4500 př. n. l.) a že tato oblast byla kdysi poseta vzkvétajícími osadami. Až donedávna převládala moudrost, že tato oblast měla malou lidskou aktivitu až do doby bronzové po roce 4000 př.nl. Práce McMahonové a jejích kolegů však odhalila zcela odlišný příběh: neolitická Saúdská Arábie byla dynamickou, intenzivně osídlenou, komplexní krajinou rozprostírající se na obrovské ploše.
Kolem mě se nacházelo více než 30 obydlí a hrobek, což představuje nepatrný zlomek zdejších pozůstatků. Představuji si krajinu, jak vypadala před tisíci lety. Zelená, bujná a hemžící se lidmi, kteří se hlučně pohybovali, pásli kozy a volali na sebe.
Podnebí
„Podnebí a inertní krajina Saúdské Arábie znamená, že většina archeologie se vyskytuje na povrchu. Docela dobře zachována z let 5 000 až 8 000. Takže přesně tak, jak to vidíte, je to, jak to bylo před celou dobou,“ vysvětlil McMahon toto pochopení. Více o životech těchto raných národů by také mohlo objasnit, jak se vyvíjela velká, hustá osídlení Hegra a Dedan. A jak došlo ke kulturním a technologickým změnám v regionu, jako je zavlažovací zemědělství, zpracování kovů a psané texty, tisíciletí.
„Kulturní změny, ke kterým došlo po neolitu, jsou obrovské, ale nevíme mnoho z toho, jak k těmto změnám došlo,“ řekla.
I v rukou tak zkušených archeologů však jeden objev AlUla stále uniká vysvětlení. Na ploše ohromujících 300 000 km čtverečních se postavilo celkem 1 600 monumentálních pravoúhlých kamenných staveb, které rovněž pocházejí z období neolitu. Původně se nazývaly „brány“ kvůli jejich vzhledu ze vzduchu, později struktury přejmenovali na „mustatil“, což v arabštině znamená „obdélník“.
„Dává to smysl, že máme stavby velké jako pět až šest fotbalových hřišť. Vyrobené z tisíců tun kamene, které pokrývají nejen obrovskou geografickou oblast, ale pamatují už 7000 let,“ řekl Dr Hugh Thomas. Spoluředitelem projektů letecké archeologie v Království Saudské Arábie (AAKSAU). Poslední dva roky pracoval po boku McMahona a prováděl letecké archeologické průzkumy a cílené vykopávky, aby pochopil mustatilův účel.
Ze vzduchu získáme jedinečnou možnost, jak vidět celou velikost Mustatilů. Když nad nimi letíte vrtulníkem, vidíte velké kameny rozložené v rovných liniích po písku. Dlouhé asi jako čtyři fotbalová hřiště a široké nejméně dvě.
Archeologické struktury dosud neidentifikovány
„Podle mého názoru jsou mustatil jedny z nejunikátnějších archeologických struktur, které byly dosud na světě identifikovány,“ řekl Thomas. „Když se podíváme na jiné stavby datované do neolitu, které jsou svou konstrukcí stejně působivé, těžko mě napadá nějaká, která pokrývá tak velkou geografickou oblast.“
Zatímco Thomasův tým zaznamenal mustatil různé velikosti a složitosti, zaznamenal také konzistentní charakteristiky. Všechny jsou konstruovány podobným způsobem, navršením kamenů do nízkých stěn. Vyplněny štěrkem, a zahrnují hlavu (horní část konstrukce), základnu a dlouhé stěny, které je spojují. Některé mají vchody a několik úzkých vnitřních nádvoří. Kameny používané pro stavbu byly speciálně vybrány tak, aby do sebe zapadaly. Aby podpíraly velké stavby a prokazovaly hluboké porozumění místním materiálům.
Tyto prehistorické památky byly poprvé zaznamenány v 60. letech 20. století místním týmem provádějícím pozemní průzkumy. V té době nikdo nevěděl, co to je. Průzkumy dálkového průzkumu provedené profesorem Davidem Kennedym (také z University of Western Australia) v roce 2017 zintenzivnily zájem. Počáteční teorie naznačovaly, že byly použity jako územní markery pro pastviny předků. Přesto, jak se nacházelo další a další, všechny pocházející ze stejného období, objevilo se jiné chápání.
Důkazy
Thomas, McMahon a jejich týmy od té doby objevili důkazy, které naznačují kultovní praktiky. Odhalili velké množství lebek a rohů dobytka, koz a divokých gazel v malých komůrkách v hlavách mustatilů, ale nenašli žádný náznak, že by byly chovány pro domácí použití. Protože nebyly nalezeny žádné části těla jiného zvířete, vedlo tým k závěru, že šlo o obětní. Dále to naznačovalo, že zvířata byla obětována jinde. To je důležité, protože je to důkaz vysoce organizované kultovní společnosti mnohem dříve, než se dříve myslelo – předcházela islám v regionu o 6 000 let.
„Výkop několika mustatilů odhalil artefakty připomínající rituální praktiky, které se odehrávají uvnitř struktur,“ řekl Thomas. „Lidé, kteří je postavili, měli sdílenou kulturu a systém víry a toto nebyla praxe, která by byla lokalizovaná. Rozšířila se po obrovské části Arábie o velikosti Polska.“
Thomas dodal: „Saúdská Arábie působila jako vyprahlá a nehostinná krajina. Nahlížená izolovaně od zbytku světa, kromě několika pozoruhodných míst, jako je Dedan a Hegra. Nicméně archeologické důkazy, jako je mustatil, demonstrovaly, že region měl bohatou a složitou historii. Mít strukturu tak široce rozptýlenou v tak rozsáhlé oblasti naznačuje sdílený systém víry, jazyk a kulturu v měřítku, o kterém jsem si osobně nikdy nepředstavoval, že je to možné.“
Mustatilové váží až 12 000 tun
Munirah Almushawh, spoluředitelka archeologického projektu v Khaybaru (další oblast AlUla). Souhlasí a poznamenává, že tato společnost nejenže sdílela jednotný systém víry, ale cestovala obrovské vzdálenosti. Aby se podělila o znalosti, které jim umožnily budovat struktury. Někteří mustatilové váží až 12 000 tun; víc než Eiffelova věž. Jejich stavba by vyžadovala znalosti, dovednosti a organizaci po dlouhou dobu.
„Mustatil navrhuje velké sociální sítě, inovativní architektonické dovednosti a rozsáhlý průzkum v prehistorické Arábii,“ řekl Almushawh.
Navzdory těmto vzrušujícím objevům je znalost mustatilu stále v plenkách, dosud bylo vykopáno pouze pět z 1600. Jisté je, že AlUla nepřestane odhalovat své záhady. Vzhledem k tomu, že se region po pandemii znovu otevírá pro cestovní ruch. Město připravilo plány na vybudování masivního muzea pod širým nebem. Návštěvníci se mohou sami pohybovat po různých archeologických nalezištích nebo se nechat projít průvodcem. Cestovatelé se tak můžou seznámit s obdobím neolitu. Prohlédnout si starobylé ruiny domů a mustatilů. A sami si představit, jak tato zdánlivě vysoce organizovaná společnost žila a pohybovala se krajinou.
McMahon a Thomas jsou nadšení z budoucnosti AlUly stejně jako z její minulosti. „Význam toho, co jsme objevili, je přepsání historie neolitu v severozápadní Arábii,“ řekl McMahon. „Naše práce zatím odhalila pouze to, co vždy existovalo: složitost období neolitu v této oblasti, kterou dříve považovali buď za neobyvatelnou, nebo pouze za nedůležitou.“
Zdroj: bbc.com, top-voziky.cz
