Když se v každodenním životě rozhodujeme, myslíme si, že jsme objektivní. Ve skutečnosti často podléháme tzv. zkreslené „iluzi adekvátních informací.“ Co to je? Čtěte prosím s otevřenou myslí.
Každý den děláme různá rozhodnutí. Často se domníváme, že víme více, než ve skutečnosti víme. V těchto chvílích podléháme zkreslené „iluzi adekvátních informací“, jak tvrdí tým z Johns Hopkins University v Baltimoru.
Experiment ukázal, že testovací subjekty se cítily dobře a zcela informované, i když znaly pouze jednostranné argumenty. A co víc: Byli si ještě jistější ve svém úsudku než lidé, kteří dostali úplný obraz.
,,Zjistili jsme, že lidé obecně nepřemýšlejí o tom, zda by mohly existovat další informace, které by jim pomohly učinit informovanější úsudek,“ říká spoluautor Angus Fletcher z Ohio State University. ,,Pokud lidem dáte nějaké informace, které do sebe zapadají, většina lidí řekne ,,To zní správně“ a bude se jich držet.“
,,Byli si docela jisti, že jejich rozhodnutí bylo správné“
Pro studii vědci rozdělili 1 261 testovaných subjektů do tří skupin. Ti měli za úkol: rozhodnout, zda by měly být dvě školy sloučeny nebo ne ve fiktivním scénáři. Jedna skupina obdržela pouze argumenty pro nebo proti. Třetí skupina sloužila jako kontrolní skupina. Byla jediná, kdo dostal úplné informace.
Jak se očekávalo, většina lidí z profi skupiny byla pro sloučení škol, zatímco většina podvrženců byla proti. V kontrolní skupině byla pro sloučení přibližně polovina testovaných osob. Kromě svého rozhodnutí se všichni účastníci požádali, aby uvedli, jak jsou si jisti svým úsudkem. A taky do jaké míry se cítí dobře a komplexně informováni.
„Ti, kteří měli pouze polovinu informací, si byli ve svém rozhodnutí pro nebo proti fúzi jistější než ti, kteří měli úplné informace,“ říká Fletcher. ,,Byli si docela jisti, že jejich ‚zkreslené‘ rozhodnutí bylo správné, i když neměli všechny informace.“
Komplexní informace
Výzkumníci na experiment navázali druhou částí, ve které předložili chybějící část informací některým testovaným subjektům. Ti zpočátku pouze četly argumenty pro nebo proti. Některé z testovaných osob proto svůj původní názor dodatečně upravili. Toto zjištění kontrastuje s předchozími studiemi, které ukazují, že lidé mají tendenci držet se svých rozhodnutí a ignorovat protichůdná fakta.
Jedním z důvodů ochoty testovaných osob k přehodnocení by mohlo být to, že spojení dvou fiktivních škol není ideologicky polarizujícím tématem. Vědci to stále vidí jako důvod k naději: „Většina mezilidských konfliktů není o ideologii. ,,Jeví se to jen jako otázka nedorozumění v každodenním životě,“ říká Fletcher. ,,Tento výsledek podporuje myšlenku, že výměna informací může vést k dohodě.“
Výzkumníci obhajují více skromnosti a zvědavosti
Sami vědci identifikovali možné omezení studie: testované osoby v jejich experimentu nevěděli, že se jim zadržovaly informace a že čtou jednostranný pohled. „Máme však podezření, že tyto rysy našeho experimentu přesně odpovídají tomu, jak k tomuto jevu dochází v mnoha reálných situacích,“ říkají autoři.
Po provedení studie došli k závěru: „I když nevíte, co nevíte, může se stát moudré předpokládat, že některé důležité informace chybí,“ napsali vědci. „Ve světě obrovské polarizace a pochybných informací nám tato pokora – a s ní spojená zvědavost na chybějící informace – může pomoci lépe porozumět perspektivě druhých, než o nich budeme soudit.“
Zdroj: spiegel, Vapol
