Podle vědců je tato studie dosud nejrozsáhlejší analýzou souvislosti mezi osamělostí, depresí a úbytkem kognitivních funkcí. Podle nové rozsáhlé analýzy téměř 609 000 lidí z celého světa zvyšuje osamělost ve středním a vyšším věku riziko demence o 31 %.
Na demenci, kterou v Evropské unii trpí přibližně 7,9 milionu lidí, neexistuje žádný lék. Rizika však zahrnují kombinaci genetických faktorů a faktorů životního stylu, jako fyzická aktivita, kouření, pití alkoholu. A dokonce i kvalita našich sociálních vazeb.
Co zjistila nová studie o osamělosti?
Nová studie, publikovaná v časopise Nature Mental Health, zjistila, že osamělost zvyšuje riziko demence, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ta je více riziková pro starší dospělé s cukrovkou nebo obezitou.
O 15 % se také zvyšuje riziko kognitivních poruch, což je obecnější problém. Ten totiž zahrnuje ztrátu paměti a problémy s rozhodováním, soustředěním nebo dokončením činností.
Zjištění se potvrdila, i když výzkumníci vzali v úvahu depresi, sociální izolaci a další potenciální rizikové faktory. Naznačují, že „osamělost je kriticky důležitým rizikovým faktorem pro budoucí rozvoj demence,“ uvedl ve svém prohlášení Páraic Ó Súilleabháin, jeden z autorů studie a lektor psychologie na univerzitě v irském Limericku.
Celosvětový problém
Výzkumníci z Irska, Švýcarska, Francie, USA a Číny zkombinovali údaje z 21 studií o stárnutí z celého světa. Provedli podle svých slov dosud největší metaanalýzu o souvislosti mezi osamělostí, demencí a úbytkem kognitivních funkcí.
Většina studií se ptala lidí, zda se alespoň někdy cítí osamělí, zatímco několik z nich hodnotilo také intenzitu jejich osamělosti. V celé EU 35 % lidí tvrdí, že jsou alespoň někdy osamělí, přičemž nejvyšší podíl je v Irsku, Lucembursku, Bulharsku a Řecku.
„Existují různé typy a zdroje osamělosti, které mohou ovlivňovat kognitivní příznaky v celém kontinuu demence,“ uvedla Martina Luchetti, hlavní autorka studie a odborná asistentka na Floridské státní univerzitě v USA.
Souvislost s dlouhověkostí nebo i zdravotními problémy
Ó Súilleabháin uvedl, že výsledky pomáhají objasnit, proč se zdá, že osamělost souvisí s dlouhověkostí neboli s tím, jak dlouho lidé žijí. Předchozí studie zjistily souvislost mezi osamělostí a zdravotními problémy, jako je mrtvice a Parkinsonova choroba.
Autoři studie uvedli, že do budoucna se musí zkoumat, proč se lidé cítí osamělí a jaký typ osamělosti prožívají. Díky tomu by se mohlo zasáhnout a omezit riziko pozdějšího poklesu kognitivních funkcí a demence.
„Řešení osamělosti podporující pocit sounáležitosti by mohlo ochránit kognitivní zdraví v pozdějším věku,“ řekl Luchetti.
Zdroje: Euronews, Vapol
