V závislosti na úhlu pohledu je Alfa Romeo SZ buď postmoderně cool, nebo ohyzdná zarážka na dveře. Je taková od chvíle, kdy se jako bomba objevila na ženevském autosalonu v roce 1989 a ohromila přihlížející svou brutální, futuristickou hranatostí. Dodnes rozděluje názory. Nicméně nelze ho ignorovat, přesně jak bylo zamýšleno. Poté, co Fiat v roce 1986 koupil Alfu, se tehdejší generální ředitel Fiatu Vittorio Ghidella rozhodl, že limitovaná série vysoce sportovního vozu pomůže omladit sportovní image značky, a výslovně požádal designéry o „provokativní“ vzhled.
Dostal je. Ale skutečnost, že vyrobili pouze 1036 kusů, naznačuje, že vzhled byl příliš provokativní. Tento SZ z roku 1991, který je v aukci na serveru Bring A Trailer, má číslo 993. Abychom byli spravedliví, SZ přišel na trh právě v době, kdy koncem 80. let praskla cenová bublina exotických a sběratelských vozů, která ho postavila proti zlevněným Ferrari a Porsche. Od té doby je SZ podhodnocený a nedoceněný. Stále je to výhodná koupě karoserie, ačkoli Zagato ji ve skutečnosti nenavrhlo.
Cesta ke slavnému modelu SZ
Na začátku roku 1987 byl jediným novým vozem v nabídce Alfy model 164. Většina ostatních konstrukcí byla stará nejméně deset let. Žádný z nich nebyl nijak zvlášť exotický. V únoru toho roku se Ghidella rozhodl oprášit část historického kouzla značky novou verzí Alfy s karoseriemi Bertone a Zagato z 60. let. Ale místo toho, aby projekt zadal Zagatu, nechal Ghidella karosárnu soutěžit s interními studii Alfy a Fiatu.
V tomto souboji skic byly snahy Zagata (vedeného Marcem Pedracinim) rychle eliminovány a tým Alfa (pod vedením Waltera da Silvy) nakonec prohrál s týmem Fiat (vedeným bývalým designérem Citroënu Robertem Opronem). Designér Antonio Castellana vylepšil Opronovu blokovou koncepci a nakonec v aerodynamickém tunelu dosáhl součinitele odporu vzduchu pouhých 0,30. Zagato se na voze podílelo především sedadly, názvem (Sprint Zagato) a výrobní linkou.
Díky rozsáhlému využití softwaru CAD/CAM trval celý proces návrhu 19 měsíců a dokonce i panely karoserie působily futuristicky. Vnější panely vyrobili z termoplastické pryskyřice vyztužené skleněnými vlákny a speciálními lepidly přilepeny k podvozku pocházejícímu z Alfy 75. Američanům známé spíše jako Milano. Díky pryskyřicovým panelům karoserie byl SZ ve skutečnosti o něco těžší než Milano. Nicméně zároveň byl mimořádně tuhý a hotový výrobek byl schopen v ostrých zatáčkách utáhnout 1,1 g.
Jízdní vlastnosti se těšily všeobecné chvále
Mechanické části SZ byly podvozkem Alfy ze staré školy. Podvozek z modelu Milano/75 zkrátili kvůli vystrčené zádi SZ, ale stále se jednalo o stejnou soustavu zadní nápravy de Dion s motorem V6, která měla premiéru v Alfettě z roku 1972. Odpružení a brzdy pocházely ze závodního vozu 75 Turbo Evoluzione IMSA Group A a dostaly speciální výškově nastavitelné tlumiče Koni. Dvanáctiventilový šestiválec Busso o objemu 3,0 litru byl díky novým pístům a dalším úpravám vyladěný na výkon 210 koní.
Na rozdíl od vizuální stránky se jízdní vlastnosti SZ těšily a stále těší téměř všeobecné chvále. V přímce není tak rychlý, ale zvučný šestiválec se rád vytáčí a podvozek je krásně vyvážený. Navíc je i pohodlný, s velkou a vzdušnou kabinou. Prostor za sedadlem řidiče však budete potřebovat na zavazadla, protože kufr je vlastně studnou pro rezervní pneumatiky – jedna z mnoha zvláštností tohoto vozu.
Model SZ se v USA nenabízel a na svých dvou hlavních trzích, v Evropě a Japonsku, se prodával jen s obtížemi. V letech 1992 až 1994 na něj Zagato navázalo otevřenou verzí RZ, ale vyrobilo jich pouze 284 kusů.
Aukce končí 6. srpna
Od té doby se staly kultovními a zásadní podivnost SZ je součástí jejich přitažlivosti i toho, co je udržuje přístupné. Drží krok s moderními sportovními vozy a je s ním spousta zábavy. Nicméně je to také jeden z nejlevnějších způsobů, jak si osedlat exotický vůz s karoserií v malém nákladu. Obvykle se prodávají zhruba za cenu, kterou byste zaplatili za ojetou moderní Alfu 4C, někdy i méně, což je ve srovnání s 8C Competizione nebo Astonem V8 Zagato výhodná koupě.
Tento konkrétní SZ, dovezený z Kanady na začátku tohoto roku, ale prodávaný jako nový v Japonsku, má na tachometru pouhých 21 000 km. Patří pravděpodobně k jednomu z nejčistších SZ s nejnižším počtem najetých kilometrů na světě. V nedávné době na něm také provedli několik prací, včetně nového rozvodového řemene, spojky a uložení motoru – což jsou vzhledem k nízkému počtu najetých kilometrů rozumné nápady.
Zdroj: caranddriver, Vapol
