Vědci naměřili vysoké hladiny kyslíku v mořské vodě v hloubce tisíců metrů – a mají také teorii, jak k nim došlo. Objev by mohl znovu rozproudit debatu o podvodní těžbě.
Mezinárodní výzkumný tým objevil dříve zcela neznámý zdroj kyslíku v hloubce kolem 4 000 metrů na dně Pacifiku – a také dekódoval podezřelý mechanismus za ním. ,,Je to senzační pozorování,“ říká hlubinný výzkumník Felix Janßen z Institutu Alfreda Wegenera (AWI), který se na studii nepodílel. ,,To by obrátilo všechno, co jsme dříve považovali za samozřejmost, vzhůru nohama.“
Výzkumný tým vedený Andrewem Sweetmanem ze Skotské asociace pro námořní vědu (SAMS) zkoumal možné dopady hlubinné těžby v takzvané Clarion-Clipperton Zone (CCZ). Tato oblast mezi Mexikem a Havají se rozprostírá přes několik tisíc kilometrů podél 10. stupně severní šířky a hluboko dole obsahuje cenné suroviny – včetně niklu, kobaltu, lithia a mědi. Suroviny se používají například k výrobě baterií a mobilních telefonů. Známé jsou zejména manganové uzlíky, které zde hojně rostou a leží na bahnitém mořském dně jako brambory.
„Zdá se, že jsme objevili přirozenou ‚geobaterii‘“
V malých měřicích komorách, které vědci spustili do hloubky na mořské dno, našli neobvyklé hladiny kyslíku. Zatímco jinak byly koncentrace na 180 mikromolech (μmol) na litr vody, v komorách dosahovaly až 800 mikromolů.
Když další metody potvrdily výsledky, tým povolal chemika Franze Geigera z Northwestern University v Illinois. V roce 2019 uvedl v časopise „PNAS“, že rez v kombinaci se slanou vodou může vyrábět elektřinu. Předpokládá se, že podobný proces by se mohl týkat i výroby kyslíku, protože se vědělo, že napětí 1,5 voltu stačí na tzv. elektrolýzu mořské vody – tedy štěpení vody na vodík a kyslík.
V Geigerově laboratoři tým zkoumal manganové uzliny odebrané z mořského dna. V mořské vodě vědci naměřili na jednotlivých hlízách napětí až 0,95 voltu. Několik uzlů dohromady by pak mohlo generovat více napětí, než je nutné pro elektrolýzu. „Zdá se, že jsme objevili přírodní ‚geobaterii‘,“ říká Geiger.
Kritika plánů komerční těžby
Tým také prokázal tvorbu kyslíku v laboratoři, uvedl spoluautor Sebastian Fuchs. Měření jsou tedy spolehlivá. Otázky ale stále zůstávají nezodpovězeny: Například snížení a umístění přístrojů na mořské dno mohlo ovlivnit výsledky – a množství kyslíku zůstalo po počátečním výrazném zvýšení na stejné úrovni.
Kontroverzní komerční těžba nerostných surovin z hlubin moře se postupně formuje. Přestože Fuchs předpokládá, že suroviny z hlubinného moře se v nejbližší době těžit nebudou, země jako Čína a tichomořský ostrovní stát Nauru velmi aktivně plánují: „Hlubinná těžba přichází. Máme společnost, která je velmi hladová po surovinách.“
Kritici a ekologové však varují, že komerční těžba surovin představuje pro místní ekosystémy nepředvídatelná nebezpečí. Ačkoli hlubinné moře chudé na živiny obsahuje jen relativně málo jedinců, obsahuje extrémní rozmanitost druhů. Ještě v roce 2023 výzkumný tým v časopise „Current Biology“ odhadl, že v zóně Clarion-Clipperton žije 5 580 živočišných druhů – 90 % z nich je stále nepopsaných.
Zdroj: spiegel, Vapol
