Nejsou to jen lidé, kteří kroutí hlavami, když slyší hudbu, ale také krysy. Studie nyní ukazuje, že mají dokonce rádi stejné beaty.
Většina z vás to asi bude znát: když slyšíte dobrou písničku, hýbete se. Vědci nyní zjistili, že toto nutkání mají nejen lidé – ale také krysy.
Vnímání hodin a synchronizace v rámci 120 až 140 tepů/min (BPM) jsou u lidí běžné a často se používají při skládání hudby, píší autoři v časopise Science Advances. Pro svou studii vědci zkoumali fyzické pohyby a neuronální aktivity krys, aby určili jejich hmatovou citlivost.
K tomu se pohyby hlavy krys měřily pomocí miniaturního bezdrátového akcelerometru – zatímco krysám se přehrávala hudba. Experiment se opakoval ve třech po sobě jdoucích dnech.
Krysy například slyšely Mozartovu „Sonátu pro dva klavíry“ D dur ve čtyřech různých rychlostech. Vědci pozorují, že v některých experimentech se pohyby hlavy synchronizovaly s údery – a že tyto pohyby se pravděpodobně staly viditelnější v póze na dvou nohách.
,,Beat It“ a hudba od Michaela Jacksona
Podle informací se uvedlo celkem pět skladeb: „Sonáta pro dva klavíry“ od Mozarta, „Born This Way“ od Lady Gaga, „Another One Bites the Dust“ od Queen, „Beat It“ od Michaela Jacksona. a ,,Sugar“ od Maroon 5. Každá skladba se náhodně přehrála dvakrát přes reproduktor. Všechny pohyby v experimentálním sezení byly zaznamenávány kamerou umístěnou za experimentální arénou.
Důkladné zkoumání pohybů hlavy a nervových záznamů odhalilo, že krysy vykazují výraznou synchronizaci hodin a aktivitu sluchového centra v rozmezí 120 až 140 BPM, uvedla studie. Matematické modelování ukazuje, že tato úprava načasování se zakládá na krátkodobé úpravě. Výsledky by podpořily hypotézu, že optimální tempo pro synchronizaci hodin je určeno časovou konstantou neuronální dynamiky. Ta se zachovává napříč druhy – a nikoli druhově specifickou časovou konstantou fyzických pohybů.
,,Krysy vykazovaly vrozenou synchronizaci hodin – to znamená bez jakéhokoli tréninku nebo předchozího vystavení hudbě,“ řekl listu The Guardian Hirokazu Takahashi z Tokijské univerzity. „Hudba silně přitahuje mozek a má hluboký vliv na emoce a poznání“.
Experimenty se zvířaty se často kritizují. Vědci ve studii píší, že se vynaložilo veškeré úsilí, aby „minimalizovali utrpení nebo nepohodlí zvířat a snížili počet použitých zvířat.“ Po experimentech se proto zvířatům podala látka vedoucí k předávkování.
Tým nyní plánuje prozkoumat, jak další hudební charakteristiky, jako je melodie a harmonie, souvisí s dynamikou mozku, uvedl Guardian. „Jako inženýra mě také zajímá, jak lze hudbu využít ke šťastnému životu,“ citují noviny Takahashiho.
Zdroj: spiegel, Vapol
