Od přírodního kluziště na Slovensku až po útvary s úžasnými přírodními ledovými sochami v Rakousku. Zde se nacházejí čtyři ledové jeskyně, které můžete navštívit a mít zážitek, než roztajou.
Pod povrchem nejzáhadnějších hor Evropy se skrývá skrytý svět (zážitek), který vám vyrazí dech – a pak jej v mžiku zmrazí. Jeskyně – útvary vytvořené v rozpustném vápenci, sádrovce a dolomitových horninách – hýbou naší planetou. A lákají tak speleology k prozkoumávání nadpozemské krajiny stalagmitů a stalaktitů.
Ale v ledových jeskyních, girlandy rampouchů houpající se ze stropů jeskyní, zamrzlé kaskády modrých vodopádů a ledové kužely vysoké jako 10 patrová budova kradou show. V některých jsou ledové příkrovy tak silné, že je vědci popisují jako podzemní ledovce. A v jiných vědci datují, že led je starý více než 10 000 let.
Od Arktidy po Antarktidu však ledová pole, ledovce, mořský led a ledové jeskyně mizí alarmujícím tempem. Svět se od počátku 19. století oteplil o 1,1 stupně Celsia. Což vedlo k extrémním vzorcům počasí, které se mají jen zhoršovat, jak globální teploty dále rostou, uvádí Sarah Gibbensová z Nat Geo s odkazem na zprávu OSN o stavu země.
Georg Zagler, rakouský geolog a zanícený speleolog, říká, že ho překvapilo, když viděl, jak mnoho ledu chybí v jeskyni. Zejména v Unstersbergu, masivu podél rakousko-německé hranice. Tu poprvé prozkoumal, když mu bylo 15 let. Je opravdu šokující vidět, kolik ledu zmizelo – je to ukázkový příklad klimatických změn,“ říká Zagler, nyní 52 letý.
Ledové jeskyně zatím zůstávají magickou branou zážitků do geologické a klimatické minulosti naší planety. Zde jsou čtyři nejlákavější které navštívit, než roztajou.
Eisriesenwelt, Rakousko
Necelou hodinu od města Salzburg, domova Mozarta a The Sound of Music, se nachází největší ledová jeskyně na světě. Eisriesenwelt – neboli „svět ledových obrů“.
Po staletí vesničané odmítali vstoupit do jeskyně, protože věřili, že se za tím skrývá brána do pekla a že bouřlivý vítr unikající vchodem je ďáblův dech. Alexander von Mörk, speleolog ze Salcburku, vyvrátil mýtus na počátku 20. století poté, co vedl několik expedic do 41,8 km hlubokého jeskynního systému. Místo zlých duchů našli průzkumníci oslnivý svět safíru a ledu. Mörk se tak uchvátil krásou Eisriesenweltu, že tam chtěl pohřbít svůj popel. Po jeho smrti v první světové válce se jeho žádosti vyhovělo.
Od května do října se asi 200 000 turistů ročně vydá lanovkou na rakouskou horu Hochkogel, aby viděli impozantní bludiště ledových útvarů Eisriesenwelt. Včetně jednoho připomínajícího slona bez trupu. Návštěvníkům se doporučuje, aby se vzchopili, když průvodci otevírají těžké dveře vchodu – uvolňují poryvy, které mohou dosáhnout rychlosti až 90 km za hodinu – předtím, než použijí karbidové lampy k prozkoumání více než 0,8 km přístupných zaledněných tunelů.
Na konci prohlídky s průvodcem návštěvníci dorazí k zamrzlému jezeru. Uvnitř komory známé jako Eispalast nebo „ledový palác“, kde se krystaly mrazu třpytí, když se na ně přidrží hořčíková světlice.
Ledová jeskyně Scărişoara, Rumunsko
Ledová jeskyně Scărişoara, prohlášená za přírodní památku a speleologickou rezervaci, představuje druhý největší podzemní ledovec v Evropě. Návštěvníci mohou sejít po schodech dolů 49,9 m dlouhou šachtou do Velké síně, velké komory, kde vědci objevili led starý více než 10 000 let.
Odtud se jeskyně otevírá do čtyř částí: Kostel, Velká rezervace, Galerie Coman a Malá rezervace. Velký sál a kostel jsou jediné části přístupné návštěvníkům – ostatní jsou pouze pro vědecký výzkum. Vydejte se pro zážitek do sekce Kostel a najděte stovky až 4,8 m vysokých rampouchů stoupajících z podlahy. Jak přirozené světlo proniká skálou, osvětlené rampouchy připomínají éterickou vizi svíček pod tmavou kupolí.
Scărişoara – jedna z více než 1 200 jeskyní v přírodním parku Apuseni. Z nichž mnohé lze navštívit bez speciálního vybavení. Medvědí jeskyně vystavuje některé ze 140 prehistorických medvědích koster zachovaných v ledu. Nedaleko, v jeskyni Vârtop, našli vědci zkamenělé stopy neandrtálce vytvořené přibližně před 65 000 lety.
Dobšinská ledová jeskyně, Slovensko
Toto místo světového dědictví UNESCO (součást sítě jeskyní Aggtelekského krasu a Slovenského krasu) je dostatečně velké a plné zážitků. I proto aby naplnilo 40 olympijských bazénů ohromujících 3,5 milionu kubických stop ledu.
Ocelové schodiště vede speleology přes strop. Ten se zřítil asi před 300 000 lety – do Velké síně, kde celou podlahu pokrývá 20,4 m silná vrstva ledu. Místní často vyprávějí, jak slovenský krasobruslař Karol Divín používal Dobšinskou jako simulované kluziště k celoročnímu cvičení točení. Což vedlo k jeho olympijskému stříbru v roce 1960.
Hlouběji do jeskyně návštěvníci míjejí 19,8 m dlouhou ledovou clonu po ledovém tunelu, kde vrstvy na ledu ukazují, jak se jeskyně během staletí rozšiřovala. Na některých místech mohou návštěvníci zahlédnout i zmrzlého prehistorického jeskynního netopýra.
Obří ledová jeskyně Dachstein, Rakousko
Tisíce cestovatelů se vydávají vysoko nad pastelově natřené chaty v Hallstattu. Proto aby viděli Dachsteinskou obří ledovou jeskyni, jednu z největších podzemních ledových jeskyní v rakouských Alpách. Dvě motorizované repliky dnes již vyhynulého prehistorického jeskynního medvěda (Ben a Boris) vítají návštěvníky na cestě do krápníkové a stalagmitové dómu krále Artuše, nejhlubšího bodu jeskyně. Dno jeskyně, které vzniklo před více než 500 lety, je poseto desítkami velkolepých přírodních ledových soch.
Odtud musí cestující překonat visutý most přes 12 m hlubokou propast, aby se dostali zpět ven. Po prohlídce s průvodcem vyjeďte nedalekou lanovkou na vrchol hory Krippenstein, odkud se na zhruba 1 829 m vysoké vyhlídkové plošině otevírají malebné výhledy na Hallstattské jezero.
Zdroj: nationalgeographic, Vapol
