Jsou loveni a zabíjeni: Zpráva Světové rady pro biologickou rozmanitost IPBES shrnuje globální krizi druhů. Výzkumníci však postrádají konkrétní návrhy opatření – místo toho dokument poskytuje pouze moudrost pro dobrý pocit.
Člověk a zvíře, to je nerovné společenství, ale také velká závislost. Ať už jako potrava nebo pro rekreaci v přírodních parcích – kolem 50 000 volně žijících druhů je součástí obživy miliard lidí. Tyto nabídky přírody jsou ale stále více ohroženy, prohlásila Světová rada pro biodiverzitu IPBES na konferenci s 900 zástupci 139 členských států v Bonnu.
Zrychlující se globální krize biologické rozmanitosti, s jedním milionem druhů rostlin a živočichů ohrožených vyhynutím. Ohrožuje tyto příspěvky v návaznosti 70 procent chudých lidí, podle zprávy o udržitelném využívání volně žijících řas, zvířat, hub a rostlinných druhů prezentované. Využívání planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů se stává stále více neudržitelným. Například když dochází k nadměrnému odlovu rybích populací a kácení lesů nebo nelegální obchod ohrožuje druhy volně žijících zvířat.
Globální krize
Divoká zvířata navíc ovlivňuje stále intenzivnější zemědělství, změna klimatu a znečištění životního prostředí. To dostává mnoho akcií pod tlak. Jen asi 10 000 druhů volně žijících zvířat hraje roli v lidské výživě – zejména u venkovského obyvatelstva v chudších zemích. Nedostatek alternativ často nutí tyto lidi pokračovat v používání již ohrožených druhů, vysvětlili autoři. Mezi volně žijící druhy patří také houby a jeleni v lese a lesní plody a byliny. Na rozdíl například od domestikovaných hospodářských zvířat a pěstovaného ovoce a zeleniny.
Zpráva, na které čtyři roky pracovalo 85 odborníků z 33 zemí, zkoumá především čtyři oblasti, ve kterých lidé využívají divoká zvířata. A to lov, rybolov, těžbu dřeva v pralesích a sběr rostlin, hub a řas. Pro každou z těchto oblastí zpráva zachycuje aktuální stav a zdůrazňuje politické možnosti opatření krize. Dokument například vyzývá k zastavení odlesňování a poukazuje na ničení stanovišť. Kromě toho je také zdůrazněn význam domorodých komunit, které by měly být zahrnuty do rozhodování a jejichž znalosti o přírodních zdrojích by měly být využívány.
Žádná výzva k naléhavě potřebným akcím
,,70 procent chudých lidí na světě je přímo závislých na divokých druzích,“ píše se v něm. Asi třetina lidstva používá k vaření palivové dřevo. Přibližně polovina dřeva, které se ročně spotřebuje na celém světě, se vytěží pro energii, převážně v Africe.
Zprávu však kritizují i někteří odborníci. ,,Klíčová sdělení jsou bohužel velmi obecná. Není potřeba tolik potřebné akce, jako je ukončení nadměrného používání závazným harmonogramem. Prostě obecná moudrost, se kterou může každý souhlasit,“ řekl pro Science Media Center Rainer Froese z Helmholtzova centra pro výzkum oceánů (Geomar) v Kielu.
Matthias Glaubrecht, profesor biodiverzity zvířat na univerzitě v Hamburku, si také stěžuje, že v komplexní a faktické zprávě se ztratil ústřední aspekt, jako je úbytek druhů způsobený odlesňováním. Existuje důvod, proč se po desetiletích po podobných prohlášeních situace téměř všude nezlepšila. Ale podle Froese ještě zhoršila. ,,Nebyla žádná akce,“ říká. ,,Nepotřebujeme další zprávy, konečně potřebujeme politickou akci.“
Přesto by se zpráva mohla stát relevantní pro různé politické rozhodovací procesy. Včetně cílů v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2020, o nichž se má rozhodnout na prosincové konferenci OSN o biologické rozmanitosti v Montrealu v důsledku krize.
Zdroj: spiegel, Vapol
