Odborníci vytvořili živé roboty z buněk. V laboratoři se jim podařilo opravit poškození lidských neuronů. Tým tvrdí, že objev by mohl v budoucnu pomoci nemocným lidem, ale je to ještě brzy.
Na studii se podílel vývojový biolog Michael Levin z Tufts University v Medfordu ve státě Massachusetts. Levin už před čtyřmi lety postavil své první „živé roboty“. V té době vyvinul drobné roboty z embryonálních buněk africké drápaté žáby. Medicínské aplikace těchto „xenobotů“ se však staly omezené, protože nepocházeli z lidských buněk a museli se ručně tvarovat do požadovaného tvaru.
V případě nyní prezentovaných samoorganizovaných „anthrobotů“ je věc jiná. K jejich vytvoření tým použil buňky, které lemují tracheu dospělých lidí. Vědci buňky namnožili tak, že některé z nich během dvou týdnů vytvořily kulovitý tvar. Ti zase kuličky ponořili do speciální lázně tak, aby buňky zvenku vytvořily řasinky – ty pak sloužily jako drobná kormidla k pohonu a pohybu. Někteří „anthroboti“ plavali v přímých liniích, jiní v kruzích a někteří se pohybovali chaoticky.
Roboti předvedli „překvapivé chování“
Práce je „úžasná a průlomová,“ řekl Xi „Charlie“ Ren odbornému časopisu „Science“. Tkáňový inženýr z Carnegie Mellon University se na výzkumu nepodílel. Živá zařízení, vysvětlil, „otevřela cestu k personalizované medicíně“.
Pro Falka Taubera, vedoucího skupiny ve Freiburském centru pro interaktivní materiály a bio-inspirované technologie, představuje studie základ pro budoucí snahy využívat bioboty pro různé funkce. A vyrábět je tak v různých formách. Tauber, který se na výzkumu nepodílel, uvedl, že roboti vykazovali ,,překvapivé chování“, zejména když se pohybovali po škrábancích v lidských neuronech a nakonec je uzavřeli, uvádí CNN. Protože bylo možné vytvořit roboty z buněk pacienta, jsou myslitelné aplikace v laboratoři a nakonec i u lidí.
Stále však není jasné, zda a kdy budou „anthroboti“ vhodní pro široké použití. Levin a jeho tým si však umí představit, že by „anthroboti“ mohli jednoho dne pomáhat specificky podávat léky, léčit tkáň, čistit tepny nebo detekovat bakterie a bojovat s nimi. K tomu je však zapotřebí řada dalších studií.
Podle Science se současné experimenty částečně financovaly biotechnologickým start-upem s názvem Astonishing Labs, který chce technologii využít k léčbě neurologických onemocnění a také poranění nervů a míchy.
Zdroj: spiegel, Vapol
