Tým výzkumníků zjistil, že populace ptáků žijících na zemědělské půdě v Evropě klesly nadprůměrným tempem. Zodpovědnost za to nesou mimo jiné: pesticidy a hnojiva.
Populace po desetiletí klesají: mezi lety 1980 a 2016 klesl počet ptáků v Evropě zhruba o čtvrtinu. Autoři nedávné studie označili za hlavní příčinu intenzivní zemědělství. Dalšími důvody poklesu jsou urbanizace a rostoucí teploty, uvedl. Zajímavé je, že některé ptačí druhy mohou ze změn těžit – byť v menšině.
Tým vedený Stanislasem Rigalem a Vincentem Devictorem z Institut des Sciences de l’Évolution de Montpellier informuje o výsledcích v časopise ,,Proceedings of the National Academy of Sciences“. Tým vyhodnotil pozorovací údaje o 170 běžných ptačích druzích na více než 20 000 místech ve 28 evropských zemích. Použili také oficiální statistiky, například statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Úbytek populace ptáků
Pokles ptačích populací je tedy rozložen nerovnoměrně. Zvláště postiženi se stali ptáci, kteří preferují zemědělskou půdu jako stanoviště, a to snížením o téměř 57 %. V případě ptáků v chladnějších stanovištích poklesly populace o 40 %. Populace ptáků, kteří žijí v teplejších lokalitách a nacházejí se hlavně v lesích, se zmenšily méně prudce, o dobrých 17 %.
Pomocí statistických analýz trendů vědci určili velikost různých faktorů, které ovlivňují ptačí populace. Hlavní příčinou je podle nich intenzivní hospodaření s pesticidy a hnojivy. Pesticidy snížily počet hmyzu, který zase slouží jako potrava pro mnoho druhů ptáků, uvádí studie. To vysvětluje, proč se stávají zvláště postiženy ty druhy ptáků, které preferují zemědělskou půdu jako stanoviště. Naproti tomu asi polovina z 55 analyzovaných obyvatel lesa vykazovala negativní trend, druhá polovina pozitivní trend.
Poptávka po změně zemědělské politiky
Současné výsledky naznačují, píší vědci, ,,že osud společných evropských ptačích populací závisí na rychlé implementaci transformačních změn v evropských společnostech a zejména na agrárních reformách.“
Výsledky studie nejsou pro Christiana Hofa z Technické univerzity v Mnichově překvapivé. Nebyl zapojen do výzkumné práce. ,,Novým úspěchem studie je velký rozsah, kvalita dat a explicitní propojení údajů o ptácích s intenzitou zemědělství a dalšími faktory,“ uzavírá v rozhovoru pro ,,Science Media Center.“
Přehlédnutí autorů kritizuje i Jörg Hoffmann z Institutu Julia Kühna v Kleinmachnowě, který se rovněž na studii nepodílel. Například nebyly upraveny období a metody průzkumů ptactva. „Ve vztahu ke klimatickým změnám by se například musela brát v úvahu nejen teplota vzduchu, ale i srážky, jeho sezónní rozložení a změny vodní bilance krajiny,“ říká výzkumník.
Zdroj: spiegel, Vapol
