Lidé narození v 70. letech 20. století mají oproti lidem, kteří se narodili ve 30. letech 20. století, větší mozek. Za nějakou dobu se zvětšilo několik mozkových struktur, což by mohlo snižovat riziko demence.
Studie Kalifornské univerzity
Výzkumníci z Kalifornské univerzity analyzovali údaje z Framinghamské studie srdce (FHS), která začala v roce 1948 v USA. Studie původně zahrnovala 5 209 mužů a žen ve věku 30 až 62 let.
Studie pokračuje již 75 let, což znamená, že nyní zahrnuje účastníky narozené v průběhu 30. až 70. let 20. století.
Ačkoli měla studie studovat kardiovaskulární onemocnění, vědci se zaměřili na výsledky magnetické rezonance více než 3 200 osob.
Jejich výsledky, publikované v časopise JAMA Neurology, ukázaly, že v průběhu času dochází k významnému nárůstu různých mozkových ukazatelů.
Větší mozek v průběhu let
„Zdá se, že dekáda, ve které se člověk narodí, ovlivňuje velikost mozku a potenciálně i jeho dlouhodobé zdraví,“ uvedl ve svém prohlášení Charles DeCarli, první autor studie a profesor neurologie na Kalifornské univerzitě.
„Genetika hraje hlavní roli při určování velikosti mozku. Naše zjištění však naznačují, že roli mohou hrát i vnější vlivy. Jedná se např. o zdravotní, sociální, kulturní a vzdělávací faktory,“ dodal.
U účastníků narozených ve 30. letech 20. století došlo k nárůstu objemu mozku o přibližně 6,6 procenta, přičemž průměrný objem mozku činil 1 234 mililitrů, zatímco u lidí narozených v 70. letech 20. století to bylo 1 321 mililitrů.
Vědci také zjistili, že povrch vnější vrstvy mozku – tzv. kortikální plocha – se mezi lidmi narozenými ve 30. letech 20. století a lidmi narozenými v 70. letech 20. století zvětšil téměř o 15 procent.
Nárůst mozkové hmoty a hipokampu
Mezi staršími a mladšími účastníky došlo také ke zvětšení objemu bílé a šedé hmoty a hipokampu (zodpovědný za tvorbu dlouhodobých vzpomínek).
„Větší mozkové struktury, jaké jsme pozorovali v naší studii, mohou odrážet lepší vývoj mozku a jeho lepší zdraví,“ uvedl DeCarli.
Různé nemoci, jejichž účinky může větší mozek tlumit
„Větší struktura mozku představuje větší mozkovou rezervu a může tlumit účinky mozkových onemocnění souvisejících s věkem, jako je Alzheimerova choroba a příbuzné demence,“ dodal.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí v současné době demencí více než 55 milionů lidí na celém světě. 60 až 70 % případů tvoří Alzheimerova choroba.
V USA sice počet případů Alzheimerovy choroby stoupá, ale výskyt tohoto onemocnění, tedy procento postižené populace, klesá.
Předchozí studie účastníků ze stejné kohorty zjistila, že od 70. let 20. století se výskyt demence snižuje o 20 % za desetiletí.
„Předpokládáme, že větší objemy mozku naznačují větší vývoj mozku a potenciálně větší „mozkovou rezervu“. Ta by mohla vysvětlit dříve uváděný klesající výskyt demence,“ vysvětlují vědci v nejnovější studii.
Velikost mozku je však jen jedním dílkem skládačky
WHO uvádí, že lidé mohou snížit riziko demence pomocí fyzické aktivity a zdravé stravy. Vědci také tvrdí, že je zapotřebí dalšího výzkumu, zejména mezi nejrůznějšími etniky ve světě.
Zdroje: Euronews, TowPoint
