Žena si poprvé nechala 3D vytisknout ucho z buněk jejího vlastního těla. Odborníci vidí zákrok jako slibný – i pro ostatní pacienty.
Bezprecedentní lékařský zásah na ženě z Mexika by mohl být pro lidi trpící mikrotiem průlomový. Jedná se o vzácnou deformitu vnějšího ucha. Postižení se rodí s jedním nebo dvěma nekompletníma ušima, ulita se zdá příliš malá a zdeformovaná. Pacienti často slyší hůře nebo vůbec ne.
Vědci transplantovali ucho
Lékaři (vědci) nyní ženě transplantovali nové ucho, které pochází z 3D tiskárny a bylo vytvořeno z jejích vlastních buněk. Podle biotechnologické společnosti, která tento proces vyvinula, se to ještě nikdy nestalo. Lékař ze San Antonia z Microtia Congenital Ear Institute provedl tento zákrok v březnu. Operace je součástí probíhající klinické studie pod dohledem amerického regulačního úřadu FDA (Food and Drug Administration) s celkem jedenácti pacienty.
Konečné výsledky ještě nejsou k dispozici, ale budou zveřejněny později v lékařském časopise. Ucho se v současné době hojí dobře, stále roste a vytváří tkáň chrupavky, říkají.
O procesu biotechnologické společnosti je známo jen málo. Ale zřejmě tým vycházel při návrhu umělého orgánu na ženském levém uchu. Její nové pravé ucho se vytisklo do odpovídající formy z buněk odebraných z chrupavkové tkáně zdravého ucha.
Pro odborníky se jeví odpovídajícím způsobem obtížné posoudit přístup odborníků. Ale podle Adama Feinberga, profesora biomedicínského inženýrství a materiálové vědy na Carnegie Mellon University v Pittsburghu, je tento proces „velká věc“. Odborník, který není napojený na firmu a sám na podobných procesech 3D tisku pracuje, pro New York Times řekl, že zásah ukazuje, že se zdá v podstatě jen otázkou času, kdy se takové technologie regenerativní medicíny široce uplatní.
Naděje pro transplantační medicínu
Zákrok by měl dát naději na úlevu zejména lidem s mikrotiem. Každý rok se v Německu narodí 100 až 150 lidí s takovou deformací, jejíž příčiny zatím nejsou jasné. Dosud bylo ucho novorozenců, jejichž chrupavku lze v prvních týdnech života snadno změnit, uzpůsobeno ušními formami vyrobenými ze silikonu. Operace jsou možné až od pozdějšího věku. Provádí se například chirurgická konstrukce s tělu vlastní žeberní chrupavkou.
Výhodou nového procesu, který se má zdát pouze začátkem nového typu transplantace, je, že v procesu 3D tisku jsou použity tělu vlastní buňky. Tím se minimalizuje riziko odmítnutí. V probíhající studii zatím nebyly pozorovány žádné reakce ani jiné neočekávané zdravotní komplikace. Biotechničtí specialisté proto doufají, že proces najde uplatnění i v jiných oblastech transplantační medicíny, včetně tvorby orgánů, které by vědci transplantovali.
Na lékařských 3D technikách pracují i další vědci a společnosti. V pokusech na zvířatech se před lety stali úspěšní s transplantací chrupavek, kostí a svalové tkáně z tiskárny. Existují také první pokusy vyrábět orgány tímto způsobem. Před třemi lety vědci z Izraele vyrobili malé srdce z lidské tkáně. Také se vytvořili krevní cévy a umělé plíce.
K tomu, aby tištěné orgány doplnily nebo zcela nahradily vždy vzácné lidské dárcovské orgány, se však jeví ještě dlouhá cesta. Adam Feinberg souhlasí. Upozorňuje, že vnější ucho, které se zdá spíše kosmetické než funkční, se ve srovnání s orgány, jako jsou játra, ledviny, srdce nebo plíce, jako poměrně snadný úkol. Už jen cesta od ucha k funkční meziobratlové ploténce, která se takovými umělými procesy vyrábí, je docela velký skok. Proces tisku s uchem je ale ještě o krok dále.
Zdroj: spiegel, Vapol
