Volně pobíhající psi z uzavřené zóny Černobylu, kteří po desetiletí existují v jedné z nejnepřátelštějších oblastí na Zemi, se nyní vyšetřují. Jejich předkové sloužili lidem jako domácí mazlíčci.
Více než 35 let po dosud nejhorší jaderné havárii na světě analyzuje tým výzkumníků psy žijící v Černobylu – a může objasnit, jak zvýšená radiace ovlivňuje tělo v průběhu desetiletí.
Pro studii publikovanou v časopise Science Advances se vyšetřilo 302 volně pobíhajících psů z uzavřené zóny kolem katastrofického reaktoru. A odebraly se jim vzorky krve. Jeví se to prý jako první z řady genetických studií.
Zvířata podle hodnocení žijí mezi zničenými budovami a stále mají schopnost najít potravu, rozmnožovat se a déle přežívat, hlásí odborníci.
Potomci domácích zvířat
Po výbuchu a požáru v sovětské jaderné elektrárně Černobyl 26. dubna 1986 je radioaktivně zamořená oblast opuštěná. Ochranný kryt nad havarijním reaktorem, který se nyní nachází na Ukrajině, má odstínit radiaci.
,,Je to pro nás jedinečná příležitost přiblížit se odpovědi na otázku: Jak přežít 15 generací v nepřátelském prostředí, jako je toto?“ řekla Elaine Ostrander, genetička z National Human Genome Research Institute v Marylandu a spol. – autor studie. Tým specialistů doufá, že psi poskytnou informace o tom, jak lze lidské tělo lépe chránit před radiací.
Schopnost přežití
Člověk je také vystaven určité míře stresu z rentgenového záření, létání nebo prostě z přirozeného záření na pozadí. Je však výrazně nižší než v silně radioaktivní oblasti po jaderné havárii.
Většina zkoumaných psů se podle vědců stávají potomky domácích mazlíčků, které museli obyvatelé opustit, když se evakuovala oblast kolem poškozené jaderné elektrárny Černobyl. Rozborem DNA by se daly určit i psí rodiny, konkrétně asi 15 různých. Expertní tým také objevil psy žijící v oblastech s vysokou, střední a nízkou radiační zátěží.
Vědci nyní začínají konkrétně hledat změny a mutace v DNA, které lze vysledovat zpět k radiační expozici – již začali s následným výzkumem.
Zdroj: spiegel, Vapol
