Spalničky, neštovice, chřipka – lidské patogeny často pocházejí ze zvířecí říše. Řetězec infekce však často běží opačným směrem. Postiženy nejsou jen divoké populace.
Ze zvířat na člověka se v minulosti přeneslo mnoho nebezpečných infekčních chorob. Koronavirus je nejnovější známý příklad, ale zdaleka ne první. Naopak ve výzkumu zatím hrálo malou roli, jaké viry lidé přenášejí do světa zvířat – a co s nimi dělají.
Podle nové studie existují takové takzvané skoky z lidí na zvířata ve velkém měřítku, uvádí výzkumný tým v časopise „Nature Ecology & Evolution“. To znamená, že lidé přenášejí na domácí a divoká zvířata více virů, než od nich chytí.
Lidské patogeny pocházející z říše zvířat
Tento proces infekcí, známý jako přelévání, se dosud studoval především u lidí: Ebola, chřipka a Covid-19 mají svůj původ ve zvířecí říši a spalničky a neštovice jsou také takzvané zoonózy. Faktory, jako je rostoucí hustota obyvatelstva a pronikání člověka do dříve nezastavěných oblastí, zvyšují riziko takového přenosu.
Skupina vedená Cedricem Tanem z University College London (UCL) nyní prozkoumala téměř dvanáct milionů virových genetických sekvencí, aby rekonstruovala, které viry se rozšířily z jednoho hostitele na jiný druh obratlovců. Podle výsledků bylo asi dvakrát více skoků z lidí na zvířata (tzv. antroponóza) než ze zvířat na lidi.
Z 599 identifikovaných skoků hostitele se 64 % považovalo za antroponotické. Například Sars-CoV-2 a chřipka A se již několikrát přenesly na hospodářská zvířata nebo divoká zvířata žijící v zajetí. Často se také zjistily skoky hostitele ze zvířete na zvíře.
,,Na lidi bychom měli pohlížet jako na pouhý uzel v rozsáhlé síti hostitelů, kteří si donekonečna vyměňují patogeny, spíše než jako na jímku pro zoonotické patogeny,“ vysvětlil spoluautor UCL François Balloux.
Pro některé živočišné druhy představuje člověk existenční riziko
Pokud se nemoc přenese z lidí na zvířata, představuje to podle studie možné riziko pro přežití tohoto druhu. ,,Například metapneumovirus přenášený lidmi způsobil smrtelné propuknutí respiračních onemocnění u šimpanzů v zajetí.“
Takové přelévání v populaci hospodářských zvířat může mít dopad zejména na bezpečnost potravin – například pokud by muselo být usmrceno mnoho zvířat, aby se zabránilo dalšímu šíření. Kromě toho se viry často mění, když přeskakují z hostitele na hostitele. To ukazuje, že viry se musí přizpůsobit, aby mohly dobře využívat nové hostitele.
U virů, které již infikují mnoho živočišných druhů, se změny stávají s novým skokem menší – virus se širokým hostitelským spektrem pak již zřejmě má mnoho vlastností nezbytných pro adaptaci, uzavírají vědci.
Celkový obraz se však může výrazně změnit, pokud se zaznamená genom výrazně více virů, tvrdí autoři studie. Proces infekcí a předchozí sekvence představují pouze nepatrný zlomek existujících virů obratlovců. Zejména rozsah skoků mezi živočišnými druhy se stále značně podceňuje. Pokud se těmto přenosům věnuje větší pozornost, mohlo by to pomoci předejít budoucím pandemiím.
Zdroj: spiegel, Vapol
