Světelné znečištění na noční obloze se zvyšuje mnohem více, než se dříve očekávalo, což způsobuje drastický pokles viditelnosti hvězd. Vědci to nyní zjistili s pomocí více než 50 000 hobby astronomů.
Bývalo na obloze mnohem více hvězd? Tento dojem není zavádějící. Světelné znečištění se zvyšuje mnohem více, než se dříve očekávalo, což má za následek méně a méně viditelných hvězd. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise „Science“, pro kterou vědci v letech 2011 až 2022 vyhodnotili pozorování 51 351 lidí – především v Evropě a Severní Americe.
Výzkumníci vedení Christopherem Kybou, odborníkem z GFZ German Research Center for Geosciences v Postupimi a Ruhr University Bochum, byli překvapeni a znepokojeni. ,,Rychlost, s jakou se hvězdy stávají neviditelnými pro lidi v městském prostředí, je dramatická,“ řekl Kyba.
Vážné důsledky pro životní prostředí a zvířata
Světelným znečištěním se rozumí umělé osvětlení noční oblohy světelnými zdroji. Jako je pouliční osvětlení, osvětlené fasády, budovy, parky nebo osvětlené digitální reklamní plochy. Hvězdy se na rozjasněné obloze zdají jen stěží nebo vůbec nerozpoznatelné. Vědci nyní zjistili, že jas oblohy se celosvětově v průměru zvyšuje o 9,6 procenta ročně. Jas se v Evropě zvýšil o 6,5 procenta ročně a v Severní Americe o 10,4 procenta.
Pokud zůstaneme u celosvětového průměru o 9,6 procenta jasnějšího na obloze každý rok, znamená to, že dítě, které se narodí v místě, kde při narození vidí 250 hvězd, tam v den svých 18. narozenin uvidí 100 hvězd. Nebudou si už lidé moci v dohledné době užívat třpytivých hvězd, stane se ,,Velký vůz“ nebo ,,Váhy“ pouhým okem neviditelné? Kýba říká: ,,Doufám, že trend nebude pokračovat, že je více protiopatření. Je to na nás.“
Problém podle něj rychle narůstá už dlouhou dobu. Pokud obloha svítí v umělém soumraku dlouho po západu slunce, má to negativní důsledky pro pozorování hvězd a astronomii – a nejen to: vážné důsledky to má i pro životní prostředí, varují vědci. Mnohé chování a fyziologické procesy živých bytostí se určují denními a sezónními rytmy – a zdají se tedy ovlivněny světlem, vysvětlila americká spoluautorka Constance Walker. ,,Záře oblohy ovlivňuje denní i noční zvířata a také ničí důležitou část našeho kulturního dědictví.“
Walker varoval, že jsou zapotřebí vhodné metody měření, abychom získali lepší přehled o vážném vývoji. Satelity na to nejsou dostatečně citlivé. Dříve se na základě satelitních dat předpokládal roční nárůst jasu kolem 2 procent a dokonce se objevily náznaky minimálního poklesu.
Ochrana životního prostředí musí zahrnovat i oblohu
Zhruba 50 000 „občanských vědců“ pozorovalo noční oblohu pouhým okem a zadali online formulář, aby uvedli, která z osmi hvězdných map nejlépe odpovídá tomu, co viděli. Každá mapa ukazovala oblohu s různou úrovní světelného znečištění. Informace tedy představují 19 262 míst po celém světě. Včetně téměř 3 700 míst v Evropě a téměř 9 500 v Severní Americe. Kromě toho se použil model jasu oblohy založený na satelitních datech z roku 2014.
Asociace hvězdných přátel, jejichž členy jsou amatérští astronomové, veřejné observatoře a planetária, upozornila, že i dnes v hustě obydlených regionech se jeví téměř nemožné spatřit hvězdnou oblohu pouhým okem. V aglomeracích, jako např. Porúří a v metropolích, „bohužel vidíte jen neuspokojivě málo,“ řekl Andreas Hänel z agentury dpa. Světelný zvon Berlín je tak daleko, že je vidět až na 80 kilometrů. Lokálních projektů a opatření na omezení umělého osvětlení přibývá, ale nestačí.
Asociace požadovala, aby ochrana životního prostředí zahrnovala i nebe. Zákonodárce uznal světelné emise jako problém a zahrnul je do federálního zákona o kontrole imisí, uvedl Hänel. Vyžadují se však závazné mezní hodnoty. Ekologická organizace BUND také varovala před negativními dopady na ekosystém, na flóru a faunu. U člověka může narušený denní a noční rytmus v důsledku zvyšujícího se nočního osvětlení potlačit produkci „spánkového hormonu“ melatoninu a způsobit poruchy spánku.
Kyba zdůraznil: „Německo svítí ve srovnání s jinými zeměmi velmi konzervativně.“ Mezi regiony s tmavou oblohou a stále dobrým výhledem na hvězdy patří Eifel, Rujána a Mecklenburg Lake District. Domnívá se však, že je potřeba ještě větší osvěta, výrazně větší úspora světla a jednotné předpisy pro veřejné osvětlení. Hänel věří, že pokud nedojde ke skutečnému přehodnocení, ,,v budoucnu se má nacházet jen málo míst, kam se musí cestovat daleko, abyste dobře viděli hvězdy“.
Zdroj: spiegel, Vapol
