Již kolem roku 2700 před naším letopočtem lidé chodili do krčmy. Ukazují to vykopávky v Lagaši v dnešním Iráku. Nález se zdá být běžný, ale zpochybňuje předpoklady o starověké společnosti. Při výkopových pracích v Iráku narazili výzkumníci z Pennsylvánské univerzity a Univerzity v Pise na hospodu starou téměř pět tisíc let. ,,Jeví se to jako veřejná jídelna, která se datuje do roku 2700 před naším letopočtem,“ řekla Holly Pittmanová, profesorka dějin umění na Pensylvánské univerzitě, podle tiskové zprávy její školy. „Pokoj je částečně pod širým nebem.“ Další částí je kuchyňský kout.
Bohatí nebo chudí – hospodu navštěvovali všichni, co chtěli pít
Pittman studuje archeologická naleziště v této oblasti od 90. let 20. století. Nejnovější vykopávky v Lagaschi začaly v roce 2019 a navzdory přerušení kvůli koroně se již dokončily čtyři období vykopávek.
Nejvýznamnějším dosavadním objevem však byla taverna s lavicemi, jakousi hliněnou lednicí, průmyslovou pecí a desítkami kónických misek, z nichž mnohé obsahovaly zbytky ryb, což prozrazovalo účel dvora jako jídelny pod širým nebem.
,,Nejprve jsme spatřili velmi velkou pec a je opravdu nádherná,“ řekl CNN Reed Goodman, archeolog z Pennsylvánské univerzity. ,,Různými procesy spalování a usazeninami popela zanechala v zemi jakési duhové zbarvení a interiér se orámoval velkými cihlami.“
Existovaly tehdy jen elity a otroci?
Dřívější vykopávky se zaměřovaly na náboženskou architekturu a život elity. Při nedávných vykopávkách se však Pittman, který je také ředitelem archeologického projektu Lagash, zaměřil na oblasti, o nichž se věří, že je obývají spíše obyčejní lidé než členové elity. A to bývaly hospody.
,,Skutečnost, že existuje místo pro veřejné setkání, kde si lidé mohou sednout, dát si pivo a sníst svůj rybí guláš, ukazuje, že nepracovali pod tyranií králů,“ řekl CNN její kolega Goodman. ,,Dává nám to mnohem barevnější obraz města.“
Vědci považují krčmu svým uspořádáním a vybavením za důkaz, že se lidé sešli a trávili v ní čas dobrovolně. Pravděpodobně to nebyli otroci, ale starověká střední třída. To by zpochybnilo dřívější domněnky, že společnost sestávala pouze z elit a zotročených lidí.
Významné městské centrum
Nález hospody nabízí pohled do života lidí, kteří žili v Mezopotámii asi před 5000 lety. Zde vznikla první města. Lagash, dnešní město al-Hiba, bylo jedním z nejstarších a největších měst v regionu. Je to přibližně 50 kilometrů od známých archeologických nalezišť Uruk a Ur. Lagash se obydlil od pátého tisíciletí do zhruba poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem a po většinu té doby byl důležitým městským centrem.
,,Lagash se rozkládal na více než 450 hektarech a byl jedním z největších měst v jižním Iráku ve 3. tisíciletí,“ říká Pittman. „Mělo to velký politický, ekonomický a náboženský význam. Předpokládáme také, že Lagash byl důležitým populačním centrem. ,,Lidé měli přístup k úrodné půdě a věnovali se intenzivní řemeslné výrobě.“
Samotný Lagash se znovu objevil až v roce 1953. Dříve se starověké sousední město Girsu považovalo za totožné s Lagashem – obě jsou nyní významnými archeologickými nalezišti. Vykopávky v oblasti mohou pomoci rekonstruovat život lidí v tzv. raně dynastickém období. V období 600 let mezi 2900 a 2300 př.nl se postavila první města na světě.
Aby byly vykopávky v Lagashi co nejúčinnější, použili vědci nejmodernější metody, včetně fotografování dronem a termovizí, magnetometrie, která zachycuje magnetickou intenzitu pohřbených objektů, a mikrostratigrafického vzorkování, chirurgicky přesného způsobu hloubení. Aby se mohlo porozumět ekologickému kontextu města, pořídila se také jádra sedimentů, která odrážejí tisíciletí ekologického vývoje.
Tyto metody také pomohly při objevování krčmy (hospody), která nebyla tak hluboko pod zemí. Pod vedením Sary Pizzimenti z University of Pisa se vrstva po vrstvě odstranila z úzce vymezené oblasti. ,,Bylo to jako velmi pečlivá operace,“ říká Holly Pittman. „To vše se nám podařilo objevit v hloubce pouhých 50 centimetrů. Sami jsme byli ohromeni.“
Zdroj: spiegel, Vapol
