Dodavatelský řetězec – kvůli klimatické krizi musí být energetický sektor a další průmyslová odvětví restrukturalizována. Potřebného materiálu je ale málo. Recyklace by měla problém vyřešit.
Restrukturalizace energetického sektoru
Větrné turbíny, baterie, e-auta – pokud chcete postavit technologii pro boj s klimatickou krizí, potřebujete také správné suroviny. Nová studie Katolické univerzity v belgické Lovani, kterou si nechalo vypracovat průmyslové sdružení, nyní ukazuje, že Evropská unie by mohla čelit střednědobým překážkám v dodávkách materiálů, jako je lithium. Problémy lze také vyřešit recyklací.
„Elektrická vozidla, baterie, fotovoltaické systémy, větrné turbíny a vodíkové technologie vyžadují podstatně více kovů než jejich konvenční alternativy,“ tvrdí autoři studie „Metals for Clean Energy“. Globální energetický přechod podle studie postupuje rychleji než počet těžařských projektů na těžbu potřebných kovů. U mědi, kobaltu, lithia, niklu a takzvaných vzácných zemin by proto od roku 2030 mohla existovat celosvětová úzká místa v zásobování.
Lithium se například dováží z Jižní Ameriky, kde se očekává další rozšiřování výroby. V zásadě však prvek není vzácný a vyskytuje se v mnoha oblastech světa včetně Evropy. Ale zatím se to tu téměř neprosazovalo. Podle studie má EU jen malou příležitost ke zvýšení domácí produkce. Například australský start-up Vulcan Energy chce těžit lithium v údolí Horního Rýna. Další projekty zkoumají těžbu z těžebních odpadních vod v Porúří.
Recyklace také pomáhá šetřit CO2
Podle studie by od roku 2040 mohla být velká část evropských požadavků na kov pokryta také recyklací. „Recyklace je v Evropě největším způsobem, jak zlepšit její dlouhodobou soběstačnost, a mohla by do roku 2050 pokrýt 45 až 65 procent evropských potřeb základních kovů,“ říká. U takzvaných vzácných zemin a lithia existuje potenciál dosáhnout kvóty více než 75 procent.
Zdaleka nejvíce se podle studie zvyšuje poptávka po lithiu. Očekává se, že globální poptávka po kovu jako přechodné komoditě do roku 2050 bude více než 2 000 procent celkové celosvětové poptávky v roce 2020. Ale také u vzácných zemin, jako je dysprosium (nárůst o 433 procent) nebo těžký kov kobalt (nárůst o 403 procent), lze podle informací očekávat výrazně vyšší poptávku. Při pohledu na Evropu vědci vypočítají, že k udržitelné výrobě energie a klimaticky neutrální EU bude do roku 2050 zapotřebí 35krát více lithia, 7 až 26krát více kovů vzácných zemin a 3,5krát více kobaltu.
Zajímavé je, že při recyklaci kovů se v průměru ušetří 35 až 95 procent emisí CO2 ve srovnání s primární výrobou.
„Bez včasných dodávek nových primárních kovů a lepší recyklace existuje riziko kritických překážek. Ty ohrožují evropský cíl autonomnějšího a čistého energetického systému,“ uvedla Katolická univerzita v Lovani. Studie se však omezila tím, že technologický vývoj a změny v chování mohou situaci stále ovlivnit. Ale nebyly ve studii zohledněny.
Papír vznikl na objednávku evropského sdružení Eurometaux, které sdružuje výrobce a recyklátory barevných kovů.
Zdroj: spiegel, Vapol
