Přední geovědci jsou proti vyhlášení lidské éry. To znamená, že pokus umístit náš vliv na Zemi do středu nové éry selhal. Spor ale pokračuje.
Země se nachází v geologické epoše holocénu asi 12 000 let. Lidé ale změnili Zemi natolik, že badatelé už léta volají po prohlášení věku antropocénu, tedy věku lidí – a tím oficiálně ukončit holocén. Tento návrh se nyní zamítnul Mezinárodní unií geologických věd (IUGS), nejvyšším vědeckým orgánem ve své disciplíně.
Výsledek hlasování – zcela jasný: z 22 členů komise dvanáct hlasovalo proti, čtyři pro ano, dva se zdrželi a čtyři další nereagovali.
Debaty inicioval nositel Nobelovy ceny za chemii Paul Crutzen v roce 2002. Tehdy ve vědeckém časopise „Nature“ nastínil koncept antropocénu jako nástupce dříve probíhajícího holocénu. Navrhl, aby se počátek lidského věku umístil do poloviny 18. století, kdy začala stoupat koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Toto datum se také shoduje s vynálezem parního stroje v roce 1784, napsal dnes již zesnulý Crutzen v novinách.
Koncept antropocénu
Stěžejní myšlenkou nejen debaty navrhovaného new age je masivní vliv lidstva na životní prostředí od industrializace, který bude geology stále detekovatelný v daleké budoucnosti, například ve vrstvách hornin nebo pomocí fosilií. Patří mezi ně nové horniny jako beton a asfalt, globální vymírání druhů, masové rozšíření jednotlivých druhů nebo radioaktivní zbytky z testů atomových bomb a jaderných elektráren.
Od Crutzenovy iniciativy o této myšlence diskutují výzkumníci po celém světě. O začátku éry však není shoda. Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) proto ustavila pracovní skupinu pro antropocénu (AWG), která má o nové epoše diskutovat. Od té doby AWG hledala bod na Zemi, který by znamenal začátek antropocénu.
Skupina zkoumala mimo jiné Baltské moře, korálové útesy u Austrálie, led Arktidy a rašeliniště v Polsku. Loni v létě si vědci vybrali jezero Crawford v Kanadě jako důkaz nové geologické éry. Rok co rok se na dně ukládají sedimenty, které dokumentují dění na zemi. Odborníci proto určili jezero jako referenční bod pro novou geologickou éru, antropocén.
Antropocén a změna klimatu jedné geologické éry
Konečné rozhodnutí ale neleželo na AWG, ale na výše postavené karoserii IUGS. Po jeho rozhodnutí zůstává sporné, zda již lze na základě dostupných dat hovořit o nové epoše v dějinách Země, která se zásadně liší od holocénu.
Argumentem nejen debaty mnoha zastánců nového věku je změna klimatu. Zanechá také stopy, které budou rozpoznatelné po miliony let. Budoucí fosilie a sedimenty zpětně ukáží, jak se klimatické zóny náhle posunuly a pobřeží se změnilo v důsledku vzestupu hladiny moře. Obsah CO2 v atmosféře se také „ukládá“ nepřímo prostřednictvím usazenin na mořském dně nebo v stalaktitech. Tyto zdroje se již používají k rekonstrukci klimatických změn v historii Země.
Co je však podle mnoha výzkumníků na současné změně zvláštní, je rychlost. Přírodní geologické procesy obvykle trvají tisíce až miliony let. V současnosti se však odehrávají spíše v průběhu desetiletí až staletí. Pro budoucí geology budou nynější otřesy asi nejvíce srovnatelné s dopadem asteroidu na konci křídového období, který také zahájil novou éru, a to éru savců.
Klimatický výzkumník Michael Mann komentoval rozhodnutí IUGS na platformě X: ,,Myslím, že je to spíše bouře v šálku čaje. Vědci hodlají i nadále používat termín „antropocén“ bez ohledu na to, jak rozhodne tento panel.“
Zdroj: spiegel, Vapol
