Robot poprvé přivezl na Zemi kameny a prach z odvrácené strany Měsíce. Vzorky mají pomoci vyřešit starou geologickou záhadu. A zároveň jsou milníkem pro ambice Pekingu ve vesmíru.
Po mnoho tisíciletí bylo lidské chápání toho, co se vlastně děje na odvrácené straně Měsíce – tak se to musí nazývat – temné.
Je to proto, že ji nevidíme, což je zodpovědné za pozoruhodný efekt: Měsíc se otáčí kolem Země a také se otáčí kolem sebe.
Pokud chcete vědět, jak to vypadá na druhé straně, musíte na Měsíc. První fotografie ze sovětské sondy „Luna 3“ z podzimu 1959 byly rozmazané, ale přesto užitečné: Ukázaly, že tmavé oblasti Měsíce, kdysi tvořené tekutým magmatem na přední straně Měsíce, na zadní straně téměř neexistují. Údajně temná strana Měsíce je ve skutečnosti ta světlejší. Proč tomu tak je, zatím odborníci nedokázali vysvětlit. Horniny z odvrácené strany Měsíce nebyly nikdy v laboratořích na Zemi zkoumány. Až do teď.
Číňané pomáhají vyřešit geologickou záhadu
Předpokládá se, že za rozdíly v jasnosti může dřívější dopad nebeského tělesa měřícího kolem 800 kilometrů na přední stranu k Zemi. Tvaroval proto i povrch druhé strany. Alespoň to vyplývá z počítačových simulací mezinárodního týmu, jehož součástí jsou i výzkumníci z Německa. Konečný důkaz ale stále chybí.
Od počátku vesmírného věku všichni výzkumní roboti a všichni vesmírní cestovatelé, kteří letěli na Měsíc, vždy přistávali na jeho přední straně – protože to byl jediný způsob, jak mohli komunikovat se Zemí. Veškerý měsíční materiál shromážděný Američany, Sověty a Číňany, téměř 400 kilogramů, pocházel odtud.
Čína toho dosáhla s komunikačními satelity na Měsíci a autonomními roboty: v lednu 2019 sonda „Chang’e-4“ jako první přistála na straně odvrácené od Země. A nyní, o více než pět let později, jiná čínská sonda „Chang’e-6“ odtamtud poprvé přinesla prach a kámen na Zemi.
Mistrovské dílo
,,Jsou to zcela nové vzorky,“ říká planetární vědec Harald Hiesinger z univerzity v Münsteru. Výzkumník nazývá čínskou misi „technickým mistrovským dílem“. Materiál, říká geolog Zongyu Yue z Čínské akademie věd, má odpovědět na jednu z „nejzásadnějších vědeckých otázek při průzkumu Měsíce: Jaká geologická aktivita se stala zodpovědná za rozdíly mezi oběma stranami?“
„Chang’e-6“ odstartoval na historickou misi 3. května. 1. června robot přistál v oblasti Apollo Basin na odvrácené straně Měsíce. Zde pomocí lopaty a vrtačky nasbíral asi dva kilogramy prachu a horninového materiálu. Stupeň výstupu pak vynesl cenný náklad na oběžnou dráhu Měsíce. Nádoba se vzorkem se tam přenesla do malé kosmické lodi, která ji odnesla směrem k Zemi. Návratová kapsle se tak konečně snesla padákem k zemi a přistála ve větrné stepi čínské provincie Mongolska.
Číňané sbírali své vzorky v geologicky velmi zajímavém terénu: Apollo Basin je součástí jednoho z největších kráterů ve sluneční soustavě, obrovské pánve South Pole-Aitken Basin. Tato díra, která je více než 2 000 kilometrů široká a asi 10 kilometrů hluboká, byla vytržena do aktuálně tuhnoucí měsíční kůry před 4,3 miliardami let. A to když spadlo silné nebeské těleso.
Geologické důkazy materiálu ze vzorků
,,Doufáme, že vzorky z ‚Chang’e-6‘ obsahují materiál ze spodního měsíčního pláště, který se odhalil během dopadu,“ říká Hiesinger. ,,Ty dva kilogramy představují velké množství vzorku. Předpokládám, že obsahují mnoho různých materiálů.“
Prach a kámen vymrštěný při dopadech na Měsíc mohou cestovat na velké vzdálenosti. Neexistuje žádná atmosféra a gravitace je pouze jedna šestina gravitace na Zemi. Je možné, že geologické důkazy dopadu v pánvi South Pole-Aitken dosáhly místa přistání „Chang’e-6“.
Pro Čínu je úspěšný návrat sondy s jejím vědeckým nákladem a vzorky dalším krokem v ambiciózním lunárním programu, o který léta usilovala. Jeho šest robotických misí k dnešnímu dni bylo postaveno jedna na druhé. Dosavadním vrcholem byl automatický transport vzorků z přední části Měsíce s ,,Chang’e-5″. Nyní je „Chang’e-6“ s nájezdem na zadní straně ještě lepší.
Číňané plánují na roky 2026 a 2028 další dvě robotická přistání. Poté, kolem roku 2030, se očekává, že dva čínští astronauti poprvé přistanou v jižní polární oblasti Měsíce.
Zatímco tato první astronautická mise se má zdát zpočátku krátká, očekává se pouhých pár hodin, v následujících letech se očekává vybudování měsíční základny. Zúčastnit se ho chce mimo jiné Rusko. USA a jejich partneři, mezi něž patří také Evropská vesmírná agentura (Esa), plánují v rámci misí Artemis také přistání mužů a žen na Měsíci a vybudování stanice tam.
Lunární jižní pól se považuje za vskutku zajímavé místo pro výzkumné základny. A to proto, protože se říká, že hluboko v tamních stinných kráterech se uchovalo velké množství vodního ledu. Tato surovina má sloužit k zásobování budoucích stanic pitnou vodou a jako složka raketového paliva pro další průzkum sluneční soustavy.
Zdroj: spiegel, Vapol
