Před deseti lety se poblíž Marianského příkopu zaznamenal záhadný zvuk – odkud se vzal, bylo stále nejasné. Nyní chtějí vědci použít AI k identifikaci zdroje.
Metalový řev a houpání: Krátký zvuk by mohl pocházet i z techno klubu. Fotografie se skutečně pořídila před deseti lety v úplně odlehlém kraji, poblíž Mariánského příkopu. Zvuky z 3,5sekundové nahrávky se od té doby nazývají „biotwang“. Vědci předpokládali, že za záhadné zvuky mohou velryby. Jediným problémem je, že to zatím není s jistotou prokázáno.
Vědci nyní podrobně prozkoumali „biotwang“ a dospěli k závěru: Brydeovy velryby jsou údajně zodpovědné za zvuky.
Pro vyšetřování tým mimo jiné pozoroval divokou přírodu na Marianských ostrovech jednou v roce 2018 a jednou v roce 2021 a prováděl různá měření, například zaznamenával zvuky pomocí sonobuoy. Nakonec se sešel obrovský soubor dat. Aby to vědci mohli prozkoumat, využívají i umělou inteligenci.
Umělá inteligence řeší hádanky o záhadných zvucích v Pacifiku
Tato umělá inteligence se stala součástí modelu klasifikace s otevřeným zdrojovým kódem pro vokalizace mořských savců, které mohou brát v úvahu více druhů. „Umožnilo nám to analyzovat snímky rychle a efektivně s vyšším stupněm přesnosti než u konvenčních metod,“ říkají vědci.
Výsledek: V roce 2018 byli schopni identifikovat deset velryb Brydeových ze 13 pozorování velkých velryb, včetně čtyř pozorování s párem matka-tele. U devíti potvrzených Brydeových pozorování velryb se ,,biotwangy“ zaznamenaly pomocí sonobuoy, uvádí studie. Pro vědce je spojení mezi potvrzenými případy a nahrávkami důkazem: volání „biotwang“ musela pocházet od velryb Bryde.
Sezónní výkyvy
Velryby Bryde se nacházejí v tropických a teplých vodách mírného pásma po celém světě, ale jejich populační struktura a migrace nebyly dobře prozkoumány. Podle výzkumné skupiny existují sezónní výkyvy, vrcholy jsou mezi únorem a dubnem a mezi srpnem a listopadem, ale hodnoty se rok od roku liší. Globální oteplování již ovlivňuje migrační pohyby – a v budoucnu by mohlo mít pro zvířata ještě větší následky. Pokud se například změní proudy, velryby možná budou muset cestovat dále, aby hledaly potravu. Což může ovlivnit zdraví populace, uvádí studie.
Pro vědce však existuje další vodítko v sezónních výkyvech: „biotwang“ by mohl být specifickým voláním pro populaci velryb Brydeových v západním severním Pacifiku. Již nyní je známo, že hovory se mohou zásadně lišit v závislosti na regionu. O zvucích velryb Bryde v západním a středním severním Pacifiku však není známo téměř nic. Ale další studie by musely ukázat, zda velryby skutečně komunikují svým vlastním dialektem.
Vědci spolupracovali s Googlem na umělé inteligenci a dva z autorů byli u společnosti zaměstnáni. Studie se publikovala v časopise Frontiers in Marine Science.
Zdroj: spiegel, Vapol
