Tři pobaltské státy by mohly být do roku 2030 propojené vysokorychlostní železnicí s označením Rail Baltica. Úředníci tvrdí, že problematický a zpožděný projekt Rail Baltica by mohl začít fungovat v roce 2030.
Projekt Rail Baltica, jehož premiéra se původně plánovala na rok 2025, slibuje propojení Estonska, Lotyšska a Litvy navzájem. Stejně tak slibuje propojení s kontinentální Evropou. Tyto tři země v sobotu uvedly, že jsou odhodlané dokončit finančně problematický a značně zpožděný projekt do konce desetiletí.
Spojení pobaltských států
Projekt by měl spojit hlavní města Tallinn-Riga-Vilnius na nové trati s osobními vlaky jezdícími rychlostí až 250 km/h. „Celobaltský“ společný podnik započal společnou práci v roce 2014 a financování poskytla především Evropská unie.
Estonský ministr infrastruktury Vladimir Svet v sobotu po předchozím setkání s lotyšským a litevským ministrem dopravy uvedl, že „naším cílem stále zůstává zahájení osobní a nákladní vlakové dopravy na celé trase Rail Baltica od roku 2030“. „Stále však musíme sledovat růst nákladů a hledat způsoby, jak ušetřit peníze a stavět efektivněji,“ uvedl v prohlášení.
Kolik stojí dostavba železnice Rail Baltica?
Důvodem tak velkého zpoždění projektu Rail Baltica jsou částečně i finanční důvody. Původní plán z roku 2010 počítal s celkovými náklady na projekt ve výši přibližně 3,5 miliardy eur. Nicméně červnová společná zpráva auditorů ze tří pobaltských států ukázala, že náklady na tento podnik rostou. Navíc uvedla, že k dokončení projektu bude možná zapotřebí dalších až 19 miliard eur.
Není jasné, jakou částku je EU, která označila Rail Baltica za jeden z klíčových evropských dopravních projektů, ochotná do podniku vložit.
O výstavě železniční trati
Výstavba nové železniční trati o celkové délce 870 kilometrů z estonského Tallinnu do litevského Kaunasu a dále k polským hranicím začala v roce 2019. Provází ji však zpoždění a spory mezi pobaltskými vládami o trasu vlaku.
Podnik má nejméně pětileté zpoždění, protože první panbaltické osobní a nákladní vlaky měly po nových tratích jezdit v roce 2025.
Kritici projektu tvrdí, že vzhledem ke skromné populační základně v Pobaltí (ve třech pobaltských státech žije jen něco málo přes 6 milionů lidí) je projekt pro osobní dopravu ekonomicky nerealizovatelný. Důraz by se měl údajně klást spíše na nákladní dopravu, která je rovněž klíčovým prvkem tohoto podniku.
Symbolický návrat pobaltských států do Evropy
Estonsko, Lotyšsko a Litva (všechny bývalé sovětské republiky), zdědily sovětský systém železniční infrastruktury a širší ruský rozchod kolejnic 1 520 mm, když na počátku 90. let 20. století získaly nezávislost.
„Projekt Rail Baltica je symbolickým návratem pobaltských států do Evropy. Až do druhé světové války totiž pobaltské státy s Evropou spojoval rozchod kolejnic 1 435 mm. Od poloviny 20. století však pobaltské země přešly převážně na železniční osu východ-západ. Tedy pomocí kolejnic s ruským rozchodem 1 520 mm.“
Po dokončení má vysokorychlostní vlak urazit 660km dlouhou cestu z Tallinnu do litevského Vilniusu za tři hodiny a 38 minut. To představuje značnou časovou úsporu oproti současné jízdě autem nebo autobusem, která trvá až devět hodin.
Kam ještě bude Rail Baltica jezdit?
Díky dalším železničním spojům propojí Rail Baltica severojižním směrem pobaltské státy s Varšavou a nakonec i s Berlínem. Ten se stal klíčovým cílem pobaltských vlád.
Vzhledem ke změněné geopolitické situaci v oblasti Baltského moře, která nastala po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu, Estonsko, Lotyšsko a Litva – všechny země sdílející hranice s Ruskem – zdůrazňují, že výrazně vzrostla potřeba investic do infrastruktury, která umožňuje rychlou přepravu velkého množství vojenské techniky.
Finsko, které je s Estonskem silně propojené četnými trajektovými spoji z Helsinek do Tallinnu přes Baltské moře, se na tomto podniku podílí nepřímo.
Zdroje: Euronews, TowPoint
