Výzkumníci ve Švédsku měřili výnos ječmene ve vertikálním agrovoltaickém zařízení. A zjistili, že navzdory stínu vytvářenému moduly jsou výnosy srovnatelné s kontrolními podmínkami na otevřeném poli, ne-li o něco vyšší. Jejich metodika se může replikovat i pro jiné lokality a plodiny.
Vědci z Mälardalen University ve Švédsku zkoumali účinky vertikálního agrovoltaického (APV) systému na výnos ječmene a obsah živin ve Švédsku. A to během vegetačního období 2023.
,,Soubor dat ukazuje, že ječmen pěstovaný ve vertikálním APV systému má srovnatelné výnosy s kontrolními podmínkami na otevřeném poli. A to i přes nárůst zastínění v důsledku vertikálních panelů,“ řekla hlavní autorka výzkumu Silvia Ma Lu. ,,Datový soubor obsahuje podrobnosti o výnosech zrna a slámy, obsahu bílkovin a hladin škrobu. To spolu s údaji o počasí a slunečním záření z vegetačního období.“
,,Léto 2023 bylo poznamenáno kontrastními extrémy se suchým a horkým počasím v červnu. A silnými dešti v červenci a srpnu,“ dodal spoluautor, Pietro Campana. ,,Konkrétněji bylo pozorováno, že průměrný výnos ječmene ve všech různých oblastech vertikálního agrovoltaického systému byl vyšší než v kontrolní oblasti, ale nebyl statisticky významný.“
Vertikální agrovoltaika pro výnos ječmene během vegetačního období
Vědci provedli analýzu ve vertikálním agrovoltaickém zařízení umístěném v Kärrbo Prästgård poblíž Västerås ve Švédsku. Pro hodnocení výnosu ječmene uvažovali parametry jako obsah dusíku, obsah dusíkatých látek, výnos jádra, výnos slámy, obsah škrobu v jádrech a hmotnost tisíc zrn (TKW). Výsledky se porovnávaly s výsledky referenčního grafu bez fotovoltaických systémů.
Vzorky se ručně sklidily pět centimetrů od země 7. září 2023, přičemž každý vzorek odpovídal čtvercové ploše 0,25 m2. Čerstvá hmotnost vzorků se změřila ihned po řezání. Následně se vzorky sušily při 60 °C po dobu 24 hodin a znovu zvážily pro stanovení obsahu sušiny (DM).
,,Výnos jádra a slámy se poté vypočetl podle toho,“ vysvětlili vědci. ,,Předpokládalo se přiblížení stejného množství obsahu vody v jádrech a slámě při řezání.“
Skupina uvedla, že navrhovanou metodiku lze replikovat i pro jiné lokality a plodiny.
Jejich zjištění se prezentovala v článku „Údaje o účincích vertikálního agrovoltaického systému na výnos plodin a obsah živin ječmene (Hordeum vulgare L.) ve Švédsku“, publikovaném v Data in Brief. „Zjištění podporují další výzkum systému APV, například pro ověřování modelů plodin. Podporují také spolupráci prostřednictvím sdílení dat z terénních experimentů,“ uvedl Ma Lu.
Jiný výzkumný tým na univerzitě v Mälardalen nedávno vyvinul algoritmus pro optimalizaci výnosu elektřiny v agrovoltaických instalacích s vertikálně namontovanými bifaciálními fotovoltaickými moduly.
Další výzkumníci na téže univerzitě vytvořili postup pro identifikaci a klasifikaci vhodných oblastí pro instalaci agrovoltaických systémů.
Zdroj: pv-magazine, TowPoint
