Vědci zkoumali vliv řady ultrazpracovaných potravin na naše zdraví. Studie potvrdila další zjištění, která spojují ultrazpracované potraviny se zdravotními problémy.
Vyšší rizika vzniku obezity, srdečních chorob, cukrovky, apod.
Stále více studií zjišťuje souvislosti mezi ultrazpracovanými potravinami (UPF) a vyšším rizikem zdravotních problémů, jako je obezita, srdeční choroby a cukrovka 2. typu.
Tým vědců z univerzity v São Paulu v Brazílii a Imperial College London ve Velké Británii se konkrétně zabýval vlivem silně zpracovaných „rostlinných“ potravin na kardiovaskulární riziko. Analyzovali údaje téměř 120 000 lidí z britské biobanky, kterým bylo v průměru 55 let.
Pokud byla strava bohatší na rostlinné nezpracované potraviny, jako je ovoce, zelenina, obiloviny nebo ořechy, rizika se snížila. Desetiprocentní nárůst těchto složek se spojil se sedmiprocentním snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění a osmiprocentním snížením rizika ischemické choroby srdeční.
Konzumace ultrazpracovaných potravin neživočišného původu se však spojila s pětiprocentním zvýšením rizika kardiovaskulárních onemocnění a dvanáctiprocentním zvýšením úmrtnosti. UPF se obecně spojují s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění a také s vyšší úmrtností.
„Máme další pádný argument pro to, abychom podpořili snížení spotřeby ultrazpracovaných potravin bez ohledu na to, zda jsou živočišného nebo rostlinného původu,“ uvedla ve svém prohlášení Dr. Renata Levy, jedna z autorek studie a profesorka na univerzitě v São Paulu.
Jaké ultra zpracované potraviny zahrnovala studie?
Studie se zabývala širokou škálou ultrazpracovaných potravin, včetně průmyslového chleba, pečiva, sušenek a koláčů. Masové alternativy představovaly pouze 0,2 % rostlinných UPF.
Dr. Hilda Mulrooneyová, lektorka v oboru výživy a zdraví na Londýnské metropolitní univerzitě, ve svém prohlášení uvedla, že studie je „působivá. A to z hlediska rozsahu studie a k prokázání účinku použila širokou škálu statistických metod“.
Upozornila však, že „největší podíl na ultrazpracovaných rostlinných potravinách nemají alternativy masa, ale chléb, pečivo, buchty, koláče a sušenky. Tyto potraviny nejsou dobrým ukazatelem rostlinné stravy, protože mnoho lidí konzumujících maso konzumuje i tyto výrobky“.
„Studie zůstává omezená na prokázání asociací a kauzalitu nelze prokázat,“ dodala. Několik odborníků také upozornilo, že studie se opírá o klasifikační systém NOVA, který klasifikuje potraviny podle stupně jejich přeměny, ale nezohledňuje výživový obsah potravin.
„Příliš vysoký příjem některé ze skupin potravin pravděpodobně povede k nerovnováze a daleko větší obavy bych měl z toho, aby zdravé potraviny byly cenově dostupnější. Konzumace méně kvalitních potravin je pro mnoho lidí jedinou možností kvůli tlaku na životní náklady,“ dodal Mulrooney.
Zdroje: Euronews, Vapol
