Javor, buk a smrk trpí suchem nebo škůdci. Odborníci proto doporučují vysadit více stromů z jiných regionů. Některé původní druhy se na konci století v Německu téměř nevyskytují.
Zkostnatělé duby, mrtvé smrky: Podle odborníků mnoho lesů, kterými se lidé v Německu právě teď často toulají na dovolené, už tu dlouho nebude. „Rád si představujete les takový, jaký byl ve vašem dětství, ale lesy se nyní mění,“ říká Henrik Hartmann, vedoucí Institutu pro ochranu lesů v Institutu Julia Kühna v Quedlinburgu.
Změna klimatu mění především to, které druhy stromů se v německých lesích budou v budoucnu pravděpodobně vyskytovat. „Můžeme si ponechat původní druhy stromů, ale ne všechno, co bylo původní, bude na konci století stále původní,“ říká Hartmann. Druhy z jiných oblastí světa se stále lépe přizpůsobují zdejším podmínkám. Na ty by se nemělo pohlížet jako na cizí druhy, říká vědec, ale možná jako na budoucí původní druhy.“
Nová evropská studie, na které se podílel Thünenův institut pro lesní ekosystémy z Německa, také dospívá k závěru, že lesy se mají v budoucnu doplňovat stromy z jiných regionů. Ty se nejlépe přizpůsobí budoucímu klimatu: dnes vysazené stromy se budou muset s klimatem vyrovnat za 100 let. Studie se publikovala v časopise „Nature Climate Change.“
Nejvíce ohrožený je smrk
Původní druhy stromů trpí důsledky klimatických změn. Vlny veder, dlouhá suchá období a bouře je oslabují, zatímco mnoho škůdců, jako je hmyz a houby, těží z rostoucích teplot:
Smrky mají nejvyšší úhyn ze všech dřevin. Lesnictví se po staletí spoléhalo na rychle rostoucí stromy a všude vznikaly čisté porosty – které jsou v posledních letech oblíbeným zdrojem potravy pro larvy knihtiskového kůrovce. V některých regionech, jako je Harz, se hmyz od roku 2018 objevil v takovém množství, že tam nezůstaly téměř žádné staré smrkové lesy.
Duby jsou naproti tomu obětí dvouskvrnné larvy žijí pod kůrou, podobně jako larvy kůrovce. V některých regionech již brouk napáchal škody na anglických a přisedlých dubech, které ohrožují existenci stromu. Při posledním průzkumu stavu lesa téměř polovina zkoumaných dubů vykazovala výrazné prořídnutí koruny.
Odumírání stromů
Buky v současnosti tvoří 16 % lesů – ale ani jim se často nedaří. ,,Na konci století už buky nedorostou 30 až 40 metrů, lesy prořídnou,“ předpovídá ředitel quedlinburského institutu Hartmann. Kromě toho existuje tzv. buková komplexní choroba, která se často vyskytuje po vedrech nebo suchu. ,,Začíná to prasklinami v kmeni a proudem hlenu. Pak se odlupuje kůra, dřevo hnije a objevují se různé houby a dřevokazný hmyz, jako je kůrovec bukový.“
Javory trpí houbou Cryptostroma corticale. Pokud zaútočí na strom, kůra se značně odlupuje a odhaluje pod ní sazovitý černý prach: spóry houby. Takzvaná nemoc z usazené kůry se mezi lesníky nevyskytovala ani před deseti lety, říká Hartmann, ale nyní se jí zasáhly celé porosty. ,,To je obvykle pro strom osudné.“
Jasany jsou masivně decimovány odumíráním výhonků jasanu, a to opět kvůli houbě: nepravému bílému stonku (Hymenoscyphus pseudoalbidus). Pokud napadne stromy, odumírají výhonky a větve, listy vadnou a usychají, kmen změní barvu – jasan nakonec odumře.
Odborník na pěstování lesa Ralf Petercord z ministerstva lesnictví Severního Porýní-Vestfálska už od jasanu rezignoval. A velmi kriticky se staví i k javoru klenu a buku měděnému. Vývoj dubu také není dobrý. „Všechny hlavní druhy stromů ztratí plochu,“ je si jistý.
Jiné druhy by měly šanci být v Německu mnohem běžnější: například habr, jilm bílý nebo olše.
Zdroj: spiegel, Vapol
