Byl nejméně 50krát těžší než meteorit, který vyhubil dinosaury: v prvních dnech zasáhl Zemi masivní kus kamene. Katastrofa byla pravděpodobně životním štěstím.
Dopad masivního meteoritu v raných dobách mohl dát životu na Zemi významnou podporu. Vědci pod vedením Nadja Drabon z Harvardské univerzity v Cambridge zkoumali následky srážky s asteroidem S2. Ačkoli okamžité účinky na Zemi byly katastrofální, životu na Zemi ve střednědobém horizontu prospěl, píší v odborném časopise „PNAS“.
Asteroid S2 zasáhl Zemi asi před 3,3 miliardami let – dlouho před asteroidem Chicxulub, který před 66 miliony let vyhubil dinosaury. S2 byl také mnohem hmotnější: jeho průměr se odhaduje na 37 až 58 kilometrů a hmotnost byla pravděpodobně 50 až 200krát větší než u asteroidu Chicxulub. Místo dopadu je dodnes neznámé.
Části moře se vypařily
Vědci zkoumali důsledky dopadu na skalní útvary v Jižní Africe. Se stářím až 3,5 miliardy let patří mezi nejstarší horniny na světě, a proto mají také archivované geochemické stopy po dopadu S2. Teplo vzniklé nárazem roztavilo mimo jiné horninu, která pak na vzduchu ztuhla a uložila se jako malé kuličky.
Po dopadu meteoritu tsunami rozvířily oceány několik dní. Horko také způsobilo, že se části horní vrstvy oceánu odpařily a neochladily déle než rok. Katastrofa však zasáhla především dosud rudimentární život, který sestával především z jednobuněčných organismů, jako jsou bakterie a archaea.
Jako hnojivo
Podle týmu měl dopad spíše ovlivnit povrchové mikroorganismy. Naproti tomu obyvatelé hlubších vrstev moře byli poškozeni méně.
Mělo to ale i pozitivní efekt. Vypařující se nebeské těleso poskytlo Zemi fosfor, což je ve střednědobém horizontu důležitá živina.
Navíc rozvířením hlubších vrstev moře se odtud železo transportovalo do mělčích vrstev vody. Některé organismy metabolizující železo by z toho měly prospěch, jako by byly oplodněny. Docházelo k masovým bakteriálním květům.
,,Obnova života se řídila nárůstem železa ve světlem zaplavené horní vrstvě oceánu a zvýšeným přísunem živin (zejména fosforu),“ píše skupina v ,,PNAS.“ Škodlivé dopady na životní prostředí byly tedy pravděpodobně krátkodobé, „možná ne déle než pár let až desetiletí“.
,,Vždy si myslíme, že dopady se staly pro život katastrofální,“ říká Drabon v prohlášení z její univerzity. ,,Tato studie ale ukazuje, že i takové akce měly přínos. Možná dokonce umožnili rozkvět života.“
Chicxulubský dopad to také udělal před 66 miliony let: vyhynutí dinosaurů znamenalo začátek vzestupu savců, kteří se během následujících milionů let značně rozšířili.
Zdroj: spiegel, TowPoint
