Generativní umělá inteligence se stala jedním z podstatných témat Světového ekonomického fóra v Davosu. Řešil se zde její rostoucí potenciál a související výzvy. Jaké příležitosti a výzvy generativní AI přináší Evropě?
Co je generativní umělá inteligence?
Generativní AI označuje modely učení, které pomáhají vytvářet nový obsah v jakémkoli požadovaném formátu. Je trénovaná na „rozsáhlých databázích“ a je navržená tak, aby generovala vysoce kvalitní obsah v reakci na zadané podněty. Vzhledem ke stále rostoucí popularitě generativní AI, jako je Chat GPT, Dall E & Claude, se odhaduje, že do roku 2028 poroste složenou roční mírou růstu (CAGR) o 32,2 % a dosáhne hodnoty 49,58 miliardy eur.
Obavy ohledně generativní AI
Vzhledem k tomu, že generativní umělá inteligence je dostupná na jedno kliknutí, závislost lidí na této technologické lahůdce se každým dnem zvyšuje.
Společnost Botco provedla průzkum mezi 1 000 marketingovými odborníky ohledně využívání generativní AI. Většina z nich pracovala ve finančním, softwarovém a stavebním průmyslu. Podle průzkumu využívá generativní AI k tvorbě obsahu 73 % marketingových oddělení.
Možnosti, které s sebou generativní umělá inteligence přináší, jsou skutečně ohromující. Nejenže zlepšuje interakci se zákazníky a jejich zkušenosti, ale také zrychluje produktivitu a efektivitu. Má potenciál pomoci obchodním modelům, pokud jde o vývoj produktů a služeb spolu s řízením rizik a dodavatelského řetězce.
Navíc se zdá, že je schopná řídit zelenou podnikatelskou revoluci. A to tím, že pomáhá se shromažďováním dat, analýzou a vykazováním environmentálních trendů. Je také považovaná za nástroj, který poskytuje udržitelná řešení a rámec pro řešení krize související se změnou klimatu.
Navzdory rostoucímu spoléhání se na gen. AI se mnoho vlivných členů společnosti a odborníků obává aspektů bezpečnosti a ochrany soukromí takto generovaného obsahu.
Mezi některé vážné problémy prostřednictvím využívání gen. AI by například mohly patřit diskriminační obsah, porušování soukromí, zákonnost autorských práv, nárůst existujících předsudků, nedostatečná transparentnost a zveřejňování citlivých informací.
Potenciál a výzvy pro Evropu v souvislosti s generativní AI
Vzhledem k nárůstu investic do generativní umělé inteligence ze strany různých evropských zemí se odhaduje, že v příštím roce dojde k dalšímu nárůstu investic o přibližně 115 % a dosáhnou 2,57 miliardy eur. Očekává se, že většina odvětví, jako je obrana, vzdělávání, technologie, automobilový průmysl, strojírenství, farmacie a zdravotnictví, pocítí značný dopad generativní AI.
Ačkoli se jen několika evropským zemím podařilo generovat obchody z gen. AI, Francie a Německo zaujímají v Evropě vedoucí postavení, pokud jde o výdaje a přijetí generativní AI.
Pro Evropu by se integrace gen. AI do odvětví, jako je zemědělství, automobilový průmysl a technologie, mohla ukázat jako ekonomický přínos. Tento přínos by evropské společnosti lépe vybavil proti neustále se měnícím podmínkám na trhu.
Růst produktivity práce, příjmů a zisků
Podle zprávy společnosti McKinsey má generativní AI z dlouhodobého hlediska potenciál umožnit růst produktivity práce. Růst se pohybuje okolo 0,1 % až 0,6 % ročně. Vzhledem k tomu, že hodnota, kterou může generativní AI přinést, činí zhruba 75 % – především prostřednictvím marketingu, zákaznické zkušenosti, výzkumu a vývoje a softwarového inženýrství – může Evropa podpořit rozvoj a růst, a přidat tak do svého hospodářského prostředí více příjmů a zisku.
V oblasti bankovnictví, zdravotnictví a prodeje má gen. AI potenciál převzít úkoly, které spadají pod pojem minimální z hlediska řízení rizik, jak se zmiňuje zákon EU o AI. Úkoly, jako je monitorování, shromažďování dat a podávání zpráv, lze provádět s pomocí AI. Lze tak automatizovat stále více jednotlivých činností náročných na pracovní sílu. Integrace gen. AI na těchto úrovních může urychlit produktivitu a efektivitu evropských podniků.
Uvádí to jedna ze zpráv: „Navzdory vysoké míře experimentování a implementace gen. AI generuje pouze 6 % evropských společností díky případům využití gen. AI obchodní hodnotu. V regionu vedou Francie, Německo a Velká Británie. Zde přibližně 10 % společností uvádí hodnotu, kterou jejich projekty gen. AI přinášejí.“
Mezi výzvy patří nepřesnost, etické obavy a další
Nejčastěji zmiňovanou výzvou, které evropské společnosti v souvislosti s gen. AI čelí, je riziko nepřesnosti. Druhou největší výzvou mají být etické obavy související s ochranou osobních údajů a bezpečností. K těmto výzvám se přidává riziko nejednoznačného regulačního rámce, obavy o duševní práva a pokusy o zneužití dat.
Dohoda EU AI Act
V loňském roce po absolvování dlouhého období vyjednávání podepsal Evropský parlament zastupující 27 členských zemí dohodu jako EU AI Act. Po podpisu tohoto aktu se EU stala prvním kontinentem, který výslovně stanovil pravidla pro využívání umělé inteligence. A to s cílem zajistit její bezpečnost a zabezpečení. Tento akt obsahuje podrobné pokyny zaměřené na tvorbu, využívání a aplikaci generativní AI. Očekává se však, že vstoupí v platnost nejdříve v roce 2025.
Cílem tohoto zákona má být zajištění využití technologie ve prospěch lidstva, pokud jde o zlepšení zdravotní péče, efektivní výrobu a využívání udržitelné energie. Tím, že tato kategorizace poskytuje barometr rizika, od zakázaného po minimální riziko, může napomoci harmonizovanému využívání technologie zajištěním práv duševního vlastnictví, transparentnosti a ochrany údajů. Tento zákon je ojedinělý tím, že zahrnuje také etické otázky, včetně společenského dopadu gen. AI. Dále usiluje o to, aby byl komplexnější a praktičtější.
S ohledem na stávající složitost evropského společenství je nesmírně důležité, aby generativní AI podporovala regionální pokrok a demonstrovala demokratické hodnoty.
Hlavní pozornost evropských zemí, pokud jde o gen. AI, je zaměřená na etické a regulační zájmy. Tyto zájmy odrážejí cíle regionu, mezi které patří rozvoj regulované a bezpečné AI.
Zdroje: Euronews, Vapol
