Nové environmentální limity pro výfukové plyny z lodí vedly v posledních letech k čistšímu ovzduší – ale pravděpodobně však zvýšily změnu klimatu. Vědci hovoří o „dočasném šoku“. Jak silný je skutečně účinek?
Environmentální a ekologické předpisy pro čistý vzduch zřejmě v posledních letech vedly k většímu oteplování planety. Důvodem je výrazný pokles emisí oxidu siřičitého z lodní dopravy od roku 2020. Výzkumníci odhadují, že asi 80 % nárůstu tepelné energie uložené na Zemi pozorovaného od té doby lze připsat tomuto efektu, jak uvádí studie, která se objevila v časopise „Communications Earth & Environment“. Autoři hovoří o neúmyslně ukončeném „geoinženýrském šoku.“
Výrazný pokles emisí oxidu siřičitého z lodní dopravy
Spustilo to nové nařízení Mezinárodní námořní organizace. Protože látky znečišťující ovzduší mají negativní dopad na zdraví, byly v té době dohodnuty nové environmentální limitní hodnoty. Maximální povolený obsah síry v lodních palivech se snížil z 3,5 na 0,5 %, aby se snížilo znečištění ovzduší. To bylo naléhavě potřeba, protože topný olej používaný pro velké lodě má výrazně vyšší obsah síry než paliva používaná pro jiná vozidla. Při jejich spalování vzniká oxid siřičitý, který reaguje s vodní párou v atmosféře a vytváří síranové aerosoly. Ty ochlazují zemský povrch dvěma způsoby: odrážením slunečního záření přímo zpět do vesmíru a ovlivňováním oblačnosti.
Do té doby částice nečistot blokovaly sluneční záření a tím do jisté míry i globální oteplování. Krátce po zavedení nového nařízení však výrazně klesl obsah atmosférických síranových aerosolů a tím i hustota kapiček oblaku. Největší snížení koncentrací aerosolu se vypočítalo pro Severní Atlantik, Karibské moře a Jihočínské moře – regiony s nejrušnějšími lodními trasami.
V nové studii tým vedený Tianle Yuan z University of Maryland v Baltimoru odhadl energetický rozpočet Země. Tj. rozdíl mezi energií přijatou ze slunce a energií vyzařovanou Zemí. A od roku 2020 regulace představuje „silný dočasný šok“ k čisté absorpci tepla planety. ,,Efekt oteplování je v souladu s nedávno pozorovaným silným oteplením v roce 2023 a pravděpodobně způsobí, že dvacátá léta budou anomálně teplá,“ zní závěr.
Tento efekt by proto mohl dát globálnímu oteplování „významnou podporu“ v příštích několika letech. Modelování naznačuje, že za desetiletí lze očekávat oteplení o 0,24 stupně – více než dvojnásobek průměru od roku 1880.
Kritika od výzkumníků klimatu: přeceňovaný efekt?
Je však sporné, jak velký vliv znečišťujících látek na globální oteplování skutečně je. Nezávislí vědci se na studii dívají skepticky. Uvažovalo se o velmi krátkém časovém období. Kromě toho je nárůst umělých skleníkových plynů stále zásadní pro změnu klimatu jako celek.
„Doporučujeme opatrnost,“ komentoval Anders Levermann z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK). Pokud se podíváte na efekt po tak krátké časové období, je obecně náchylnější k chybám než u delších časových úseků. Podíl tepelné energie akumulované od roku 2020 by mohl být také hluboko pod 80 % a „v modelování nadhodnocený.“ Pro rekordní hodnoty zaznamenané v loňském roce mohly být rozhodující i další faktory.
„Věda je vlastně záhadou, proč bylo posledních dvanáct měsíců v globálním průměru tak mimořádně teplých,“ říká Niklas Höhne z Wageningen University a Newclimate Institute v Berlíně. Na vině jsou jednoznačně stále rostoucí emise skleníkových plynů. ,,Ale další účinek byl dříve nevysvětlený.“
Kromě umělých znečišťujících látek ukazují také sopečné erupce, jak moc mohou aerosoly ochladit planetu. Když Pinatubo 15. června 1991 vybuchlo na Filipínách, podle NASA bylo do stratosféry – té části atmosféry, která leží 10 až 50 kilometrů nad zemí, vyvrženo kolem 15 milionů tun oxidu siřičitého. Výsledek: V následujících 15 měsících byly průměrné globální teploty o dobrého půl stupně Celsia nižší než obvykle.
Geoinženýrství: Vysoké riziko „terminačního šoku“
Autoři studie vedení Tianle Yuanem použili své modelování, aby ukázali, že geoinženýrské projekty, jako je umělé zavádění aerosolových částic do atmosféry, by teoreticky mohly snížit teploty. Sulfátové aerosoly však působí silně – ale jen krátkodobě. Jedním z důsledků je proto prudký nárůst teploty v případě zastavení produkce aerosolu – takzvaný „terminační šok“ – a také možné změny v globálních srážkových vzorcích. Ty by mohly narušit monzunové deště, na nichž jsou závislé miliardy lidí.
Autoři studie proto před takovými geoinženýrskými programy varují: ,,Globální srážkové vzorce kromě zamýšleného krátkodobého ochlazení mají nejisté a složité dodatečné důsledky.“
Levermann také varuje: ,,Tento typ geoinženýrství je nebezpečný.“ ,,Pokud toto použijete ke snížení oteplování způsobeného člověkem na nulu, pak budete sedět na sudu s prachem. Aerosoly pak musíte vystřelovat do vzduchu po stovky let, jakmile s tím přestanete, teplota během několika let vystřelí nahoru.“
Zdroj: spiegel, Vapol