Maso a mléko z laboratoře, další potraviny na bázi řas nebo hmyzu – to, co může znít jako něco, na co se má zvyknout, nabízí hmatatelné výhody pro životní prostředí. Tým z Finska to spočítal.
Konvenční zemědělství zabírá velké plochy, občas využívá vzácnou vodu, ale především produkce potravin je zodpovědná za zhruba třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Stručně řečeno: stále rozšířený způsob výroby potravin má dramatické důsledky pro životní prostředí. Na špatné ekologické bilanci se nejvíce podílí vysoká spotřeba masa.
Existuje i jiný způsob, nemusíte být vegani
Finští vědci v časopise Nature Food ukazují, že existuje i jiný způsob. Pokud by, jak tvrdí tým vedený Rachel Mazac z Helsinské univerzity, konvenční živočišná strava v Evropě byla nahrazena ekologicky optimalizovanou stravou, mohla by se snížit spotřeba půdy a vody a také emise skleníkových plynů o více než 80 procent – alespoň teoreticky na základě modelů.
Tým porovnal environmentální dopady tří ekologicky optimalizovaných diet se současnou evropskou stravou:
- optimalizovaná strava obsahující živočišné produkty (,,výživa všežravců”)
- optimalizovaná veganská strava
- dieta založená na tzv. nových potravinách (NFF, Novel/Future Food)
Vycházeli přitom z oficiálních dat například Evropského úřadu pro bezpečnost potravin EFSA a dbali na to, aby se u každé varianty splnily požadavky na živiny.
Zvláště zajímavá se jim zdála třetí kategorie. Sem spadají potraviny, které se vyrábějí pomocí nových výrobních technik – jako maso, vejce a mléko z laboratoře nebo potraviny na bázi mikrořas, hub, bakterií nebo hmyzu, jako jsou mouční červi, kobylky a cvrčci. Mazacův tým píše, že tato dieta nejen chrání klima a životní prostředí, ale má i nutriční smysl. ,,Ve srovnání s aktuálně dostupnými rostlinnými produkty bohatými na bílkoviny, jako se mají stát luštěniny a obiloviny, mohou NFF obsahovat úplnější spektrum základních živin, jako jsou bílkoviny, vápník, vitamín B12 a omega-3 polynenasycené mastné kyseliny.“
Každá dieta se zase sestaví ve třech scénářích tak, aby důsledky buď pro
- využití půdy
- spotřebu vody
- bilanci skleníkových plynů
se staly minimalizované. Například u všežravé stravy ve variantě šetřící vodu se vyloučily vejce, živočišné tuky a cukr, ale ne v ostatních scénářích optimalizovaných pro využití půdy a klimatu. Nemusíte tak držet jen diety nebo se stát vegany, možností je spousty.
Rozhodující je spotřeba masa
Ekologicky optimalizovaná všežravá nebo čistě veganská strava měla ve srovnání s konvenčními dietami tendenci snižovat dopad na půdu, vodu a klima velmi podobným způsobem – každý o 81 až 84 procent. Samotné snížení nebo dokonce vyloučení konzumace masa tvoří podle týmu asi 60 procent pozitivní bilance ekologicky optimalizovaných forem výživy.
Dieta NFF však snížila spotřebu ještě výrazněji, a to o 83 až 87 procent. Tým vysvětluje tyto vysoké hodnoty ve srovnání s předchozími studiemi mimo jiné tím, že zvažuje velký počet nových produktů.
,,Zejména u nových potravin, které jsou stále ve vývoji – jako je mléko z buněčných kultur – existuje větší nejistota, pokud jde o jejich dopad na životní prostředí,“ komentuje výzkumník Florian Humpenöder z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu, který se na studii nepodílel. Klíčovým faktorem se stává spotřeba energie. Namísto krmení zvířat, která pak poskytují mléko a maso, je v buněčném zemědělství potřeba více energie ve výrobním procesu, například k ohřevu bioreaktorů. Emise skleníkových plynů nových potravin proto do značné míry závisí na dostupnosti nízkouhlíkových zdrojů energie,“ říká Humpenöder.
Spotřebitelé a jejich ochota změny jídelníčku
Je tu však ještě jeden zásadní bod: Jsou vůbec spotřebitelé ochotni tak radikálně změnit svůj jídelníček? Nemusíte jej tedy změnit hned teď. Uvidíme, zda všichni lidé v Evropě budou v budoucnu skutečně získávat velkou část živin z hmyzí moučky, řas nebo in vitro kultur, říká Matin Qaim, ředitel Centra pro výzkum vývoje (ZEF) na University of Bonn, který se také neúčastnil studie, byl zapojen. „Výsledky ukazují, co by mohlo být teoreticky možné, nikoli to, co lze reálně očekávat v blízké budoucnosti. Proto jsou i zde vypočtené úspory dopadu na životní prostředí větší než v předchozích studiích.“
S ohledem na mezikulturní význam potravin živočišného původu se jeví obtížné změnit stravu na širokém základě. I to připouští tým vedený vedoucím studie Mazacem. Zejména v Evropě mají lidé výhrady k potravinám, které jim jsou cizí nebo které působí nepřirozeně. Nemusíte to zkusit ihned. Je proto nutné vzdělávat lidi o přínosech pro jejich vlastní zdraví, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat. Důležitou roli však nakonec sehrála i chuť a cena.
Asaf Tzachor z University of Cambridge v komentáři k Nature studii ocenil. Odpovídá na otázku, zda by byl přechod na udržitelnou výživu proveditelný. A jaký přínos by z toho mělo životní prostředí, píše odborník na udržitelnost. Studie tak přibližuje takový přechod „o rozhodující krok blíž“.
Zdroj: spiegel, Vapol
