Bakterie, které přežijí užívání antibiotik, se šíří. Jsou potřeba nové účinné látky, varuje WHO. Hlavní patogen, který způsobuje tuberkulózu, se nyní také zařadil na jejich seznam bakterií vzbuzujících zvláštní obavy.
Rostoucí odolnost patogenů vyvolává obavy odborníků. Nyní Světová zdravotnická organizace (WHO) aktualizovala svůj seznam nejnebezpečnějších bakterií, proti kterým stávající prostředky často selhávají. V Ženevě vyzvala k naléhavým investicím do vývoje nových antibiotik, aby se zastavilo další šíření antimikrobiální rezistence (AMR).
Podle údajů WHO přispívá AMR k přibližně pěti milionům úmrtí ročně po celém světě. Zvláště nebezpečné se stávají patogeny, které se šíří v nemocnicích. Celkem seznam obsahuje 15 patogenů, pro které jsou potřeba nová činidla.
Acinetobacter baumannii je na prvním místě
AMR je stav, kdy mikroorganismy nejsou usmrceny tak, jak je zamýšleno antimikrobiální látkou. Kdykoli se použijí antibiotika, rezistentní bakterie mohou přežít a šířit se dále. Rezistence vzniká především tam, kde se často používají antibiotika.
Stejně jako v roce 2017 je na prvním místě v seznamu priorit bakterie Acinetobacter baumannii. Ohrožuje zejména imunokompromitované pacienty v nemocnici. Kromě zápalu plic může způsobit infekce ran a měkkých tkání, infekce močových cest, sepsi a meningitidu.
Stejně vysokou prioritou výzkumu jsou některé enterobakterie, které se také často objevují v nemocnicích a mohou způsobit podobné infekce.
Novinkou v nejvyšší kategorii je Mycobacterium tuberculosis, hlavní patogen způsobující tuberkulózu.
Poslední možnost
Od roku 2017 přišlo na trh devět nových antibiotik, řekl specialista WHO na AMR Hatim Sati. Často se však jedná o modifikace stávajících léků, na které se bakterie rychle znovu stanou odolnými. Některé jsou také účinné proti multirezistentním bakteriím. Takové patogeny se stávají necitlivé na různá antibiotika.
Dilema je, že přípravky proti multirezistentním bakteriím se používají pouze jako poslední možnost, a proto je trh relativně malý a motivace farmaceutických společností k jejich vývoji je nízká.
WHO aktualizovala seznam bakterií
Druhým problémem se stává cena nových léků. V zemích s nízkými a středními příjmy často nejsou dostupné. Problém odporu je tam obzvlášť velký.
Podle informací WHO je situace s Pseudomonas aeruginosa, rovněž nemocničním zárodkem, poněkud uvolněnější. Podle posledních zpráv odpor vůči tomu poněkud poklesl.
„Jednou z největších výzev zdravotního systému je čelit vzniku a šíření multirezistentních patogenů (MRE),“ uvedl před rokem berlínský institut Roberta Kocha (RKI). Od roku 2022 sídlí v RKI Centrum spolupráce WHO pro antibiotickou rezistenci, spotřebu a nozokomiální infekce.
Zdroj: spiegel, Vapol