Každý obratel váží hodně přes sto kilogramů: vyhynulá velryba mohla být nejtěžším zvířetem, které kdy žilo na Zemi. Podle vědců měla svou funkci i váha.
Podle vědců se vyhynulá velryba stává jedním z nejtěžších zvířat, která kdy na Zemi žili. Skupina vedená Eliem Amsonem ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu zkoumala přibližně 39 milionů let staré kosti velryby objevené v Peru a zároveň se použila k vyvození závěrů o její hmotnosti. Hmotnost zvířete se odhaduje na 85 až 340 tun, píše tým v časopise ,,Nature“. Druh s názvem ,,Perucetus colossus“, což v překladu znamená ,,kolosální z Peru“, je proto uchazečem o titul ,,nejtěžší zvíře všech dob“, uvedlo podle agentury dpa Natural History Museum.
,,Perucetus colossus“ kombinuje gigantickou velikost s extrémně vysokou hmotností kostí, řekl Amson podle agentury dpa. „Tato raná velryba drasticky posouvá dříve známou horní hranici kosterní hmoty u savců a vodních obratlovců.“
K odhadu hmotnosti vzorku byly získané a preparované kosti skenovány a stanoven jejich objem. Vnitřní kostní struktura byla hodnocena jádrovým vrtáním. K rekonstrukci tělesné hmoty vědci použili poměr měkkých tkání a kosterní hmoty známý u živých mořských savců. ,,S výslednými odhady mezi 85 a 340 tunami je hmotnost nového druhu v řádu velikosti modré velryby nebo možná i více,“ shrnulo stuttgartské muzeum.
Fosilie „Perucetus colossus“ se objevila před deseti lety v poušti na jižním pobřeží Peru. Každý obratel v nálezu váží hodně přes sto kilogramů a žebra pravěké velryby jsou dlouhá až 1,4 metru. Celkově kostra nového druhu váží pět až osm tun a je dlouhá kolem 20 metrů.
,,Perucetus colossus“ – vyhynulá velryba
V průběhu evoluce navíc hmotnost pomohla mořským živočichům regulovat jejich vztlak a zůstat pod vodou. A to podobně jako zátěžový pás používaný potápěči. Obrovskou hmotnost „Perucetus colossus“ lze vysvětlit nahromaděním další kostní hmoty na vnější straně kosterních elementů a vyšší hustotou kostí.
Jak vědci ve studii také uvádějí, velryby se vyvinuly v gigantičtější zvířata dříve, než se myslelo. Po prozkoumání fosilní velrybí kostry předpokládají, že raní příbuzní dnešních velryb, delfínů a sviňuch žili výhradně v pobřežních vodách a měli obrovské tělesné hmotnosti již před asi 39 miliony let. ,,Nález mění chápání evoluce velryb,“ řekl Amson. Nová studie poprvé ukazuje, „že gigantické tělesné hmotnosti velryb se dosáhlo o 30 milionů let dříve, než se dříve předpokládalo“. Dříve se evoluční přechod ke skutečnému gigantismu u kytovců, jako u např. moderní baleen velryby, považoval za relativně nedávnou událost, asi před 10 miliony let.
Zdroj: spiegel, TowPoint
