Umělé oplodnění souvisí se srdečními vadami u miminek

Děti narozené po umělém oplodnění mají zvýšené riziko vrozených srdečních vad, uvádí nová studie. Celkově je však riziko nízké.

Reprodukční medicína

Děti počaté pomocí umělého oplodnění mají vyšší riziko vrozených srdečních vad: alespoň to ukazuje studie zveřejněná v European Heart Journal.

,,Pokud víme, která miminka jsou nejvíce ohrožena, můžeme co nejdříve diagnostikovat srdeční vady. A zajistit, aby se jim dostalo správné léčby,“ řekla poslední autorka Ulla-Britt Wennerholm z univerzity v Göteborgu. Je již známo, že děti narozené pomocí technologie asistované reprodukce mají obecně vyšší riziko vrozených vad. ,,Zjistili jsme také vyšší riziko vrozených srdečních vad, nejčastější vážné vrozené vady.“

Pojem techniky asistované reprodukce (ART) zahrnuje různé lékařské postupy, které mohou párům pomoci k umělému otěhotnění. Pro tuto studii vědci porovnávali data od dětí narozených po asistované reprodukci. Včetně IVF, intracytoplazmatické injekce spermatu a zmrazení embrya – s daty od dětí počatých přirozeně.

Těhotné ženy (symbolický obrázek): Celkově nízké riziko srdečních vad u miminek; Umělé oplodnění souvisí se srdečními vadami u miminek
Těhotné ženy: celkově nízké riziko srdečních vad u miminek

Celkově nízké riziko

Celkem skupina vyhodnotila data z více než sedmi milionů nálezů. A to od živě narozených dětí narozených v letech 1984 až 2015 v Dánsku, Finsku, Švédsku a Norsku. Přesná doba studia se lišila v závislosti na zemi.

Skupina sledovala, u kolika živě narozených dětí v každé skupině byla diagnostikována závažná srdeční vada buď v děloze, nebo v prvním roce života. Zohlednili i další faktory, které mohou zvýšit riziko vrozených srdečních vad. A to například rok narození i věk matky při narození. A zda matka v těhotenství kouřila nebo měla cukrovku či sama srdeční vadu.

Výsledek: Srdeční vady byly asi o 36 % častější u dětí narozených po asistované reprodukci než u dětí počatých bez takové léčby. Absolutní riziko vzniku takové srdeční vady bylo 1,84 % (při ART) oproti 1,15 % (přirozené početí). Celkově bylo podle vědců riziko vyšší u vícečetných porodů než u jednočetných, bez ohledu na metodu.

Žádná kauzalita

,,Pokud se narodí 1 000 dětí, objeví se abnormalita u 18 dětí po použití ART. A to ve srovnání s jedenácti dětmi narozenými po spontánním početí,“ uvedla Barbara Sonntagová z Hamburg Barkhof Fertility Center pro Science Media Center. Přestože se jedná o klinicky relevantní zvýšení rizika, celkově se zdají tato onemocnění relativně vzácná. ,,Na základě této studie není možné učinit prohlášení o kauzalitě.“

Nárůst rizika je v souladu s předchozí literaturou, uvedl Georg Griesinger z Fakultní nemocnice Schleswig-Holstein. ,,Současná studie neukazuje žádný nový ‚rizikový signál‘.“ Vzhledem k tomu, že riziko je zvýšené, zejména u vícečetných, specialisté na reprodukční medicínu již léta usilují o přenos jednoho embrya, říká Griesinger. Rozvoj jednočetných těhotenství se má podporovat prostřednictvím ART.

Griesinger je také kritický k přímému spojení: „Zda léčba ART kauzálně spouští malformace. A nebo zda neplodné páry ‚přinášejí‘ zvýšená inherentní rizika pro léčbu ART, nelze přesvědčivě objasnit.“