V regionu se rozvíjí solární energie s podporou rozvojových bank. Po sérii konkurenčních aukcí se v Uzbekistánu a Kazachstánu vyvíjí fotovoltaické projekty. V posledně jmenované zemi roste zájem firem o distribuované obnovitelné zdroje v malém měřítku, ale pro další uplatnění na trhu by měly být zavedeny další pobídky, říkají odborníci. Středoasijský solární trh je na vzestupu, Kazachstán je průkopníkem a regionálním lídrem a Uzbekistán nezůstává pozadu. Kazachstán instaloval 2,7 GW solární kapacity mezi lety 2017 a 2021, podle nové zprávy UNECE o stavu obnovitelné energie REN21, a v roce 2021 přidal přes 1 GW solární energie. Což má za následek, že se stal jednou z 30 zemí s největšími investicemi do obnovitelné energie.
Středoasijský solární trh
První užitková fotovoltaická elektrárna v Uzbekistánu s kapacitou 100 MW se uvedla do provozu státním Masdarem ve Spojených arabských emirátech v regionu Navoi v roce 2021. V červnu 2022 Francouzi uvedli do provozu druhou užitkovou solární elektrárnu o výkonu 131 MW.
Podle Yerlana Ramazanova, regionálního šéfa energetiky pro Eurasii v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD), by tento vývoj nebyl možný bez investičně příznivých ekonomických kroků, které obě země podnikají na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří několik konkurenčních aukcí na solární a větrnou kapacitu v obou zemích.
„V Uzbekistánu aukce přilákaly přední vývojáře v oblasti obnovitelných zdrojů energie a dosáhly jedny z nejnižších sazeb v mezinárodním měřítku na větrnou i solární energii, včetně 0,65 Kč/kWh na 100 MW větrném tendru podporovaném EBRD v loňském roce,“ řekl Ramazanov. „V Kazachstánu aukční systém nahradil výkupní ceny v roce 2018 a již nabídl přibližně 1,3 GW nové obnovitelné kapacity. Tarify také ukázaly trvalý pokles. Přičemž vážený průměr tarifu pro solární energii v roce 2021 se snížil o přibližně 63 % a pro větrnou energii o přibližně 38 % ve srovnání s výkupními tarify.“
Solární expanze v regionu se z velké části stává tažena projekty užitkového rozsahu podporovanými mezinárodními finančními institucemi, zejména EBRD. V Kazachstánu je banka největším investorem do obnovitelných zdrojů energie. Do konce roku 2021 banka financovala výstavbu a provoz 12 fotovoltaických projektů s celkovou hodnotou financování EBRD ve výši 328 milionů EUR, podle strategie banky pro jednotlivé země.
Různé cesty
Motory rozvoje obnovitelných zdrojů v obou zemích se zakládají na bezpečnosti a diverzifikaci. Obě středoasijské země mají značné zásoby plynu a ropy a do značné míry se spoléhají na výrobu elektřiny z fosilních paliv. Spotřeba elektřiny v Uzbekistánu se má do roku 2030 zdvojnásobit a samotná domácí produkce zemního plynu nemůže pokrýt rostoucí poptávku, uvádí IEA. V Kazachstánu je dalším hnacím motorem znečištění ovzduší z výroby energie z uhlí, které tvoří 70 % energetického mixu.
Navzdory podobným cílům se středoasijské země vydaly různými cestami, jak přilákat investice do obnovitelné energie. „Kazachstán strávil asi šest let vývojem regulačního rámce. Od přijetí prvního zákona o obnovitelných zdrojích trvalo asi šest až sedm let, než byly vyvinuty první seriózní projekty obnovitelné energie,“ řekl Almas Chukin, ekonom a partner investiční společnosti Visor Kazachstán. V roce 2019 dosáhl Kazachstán svého cíle pro rok 2020 a to 3 % výroby energie z obnovitelných zdrojů. A zvýšil tak svůj cíl pro rok 2030 na 15 %.
Mezitím byl vývoj v Uzbekistánu podle Čukina spíše ad hoc. „Uzbekistán potřeboval rychle vyřešit problémy s dodávkami energie a neměl čas na vývoj regulačního rámce,“ řekl. ,,Speciální aukce pod záštitou vlády, IFC a ministerstva energetiky byly přístupné pouze pro ,,obří“ investory.“ Výhodou je podle něj rychlost, ale chybí systematický přístup.
Obnovitelná energie
V roce 2019 Uzbekistán deklaroval plány na instalaci 8 GW obnovitelné energie do roku 2030 s cílem dosáhnout 25% podílu na výrobě elektřiny do roku 2030. O dva roky později byl cíl zvýšen na 12 GW, včetně 7 GW solárních a 5 GW vítr. Od té doby šlo několik projektů do aukce a některé byly vyvinuty prostřednictvím dvoustranných smluv. Po vítězství v první solární aukci v roce 2019 vyhrála společnost Masdar ze Spojených arabských emirátů výběrové řízení na projekt o výkonu 457 MW v regionu Surkhandarya a dva projekty fotovoltaiky o celkovém výkonu 400 MW v regionech Jizzakh a Samarkand.
Nejnovější solární projekt o výkonu 131 MW, zadaný společností Total Eren v roce 2022, se původně spustil v roce 2018 během návštěvy uzbeckého prezidenta Shavkata Mirziyoyeva ve Francii, přičemž se dohodla 25 letá PPA. Informace o její ceně elektřiny jsou důvěrné, řekla tisková kancelář Total Eren.
Malé obnovitelné zdroje
Kromě projektů v užitkovém měřítku obě středoasijské země zaznamenaly malý pokrok v distribuovaných, malých obnovitelných zdrojích. Ale v Kazachstánu zájem firem o solární energii roste, řekl Abdulla Ushurov, zakladatel společnosti Solarway se sídlem v Kazachstánu. „Na instalaci solárních panelů neexistují žádné státní dotace ani daňové úlevy. Jedinou motivací pro právnické osoby se stává možnost prodávat přebytečnou energii za tržní cenu,“ uvedl.
Solarway se založila v roce 2016 přijetím zákona o výkupních sazbách obnovitelné energie. Ten umožňoval instalaci systémů obnovitelných zdrojů, jejichž přebytečná energie se mohla prodávat do sítě. Většina klientů Solarway pochází z podnikového sektoru, ale každý region má své vlastní tarify.
„V naší zemi neexistuje jednotný tarif elektřiny. Každý region tvoří svůj vlastní tarif, přičemž nejvyšší tarify jsou v jižních regionech. Trend ročního růstu cen je až 4,5 %,“ uvedl Ushurov. Tarify založené na místní měně tenge se od roku 2016 zvedly o více než 56 %.
Středoasijské soukromé domácnosti v zemi také stále více projevují zájem o obnovitelnou energii, řekl Ushurov. Přičemž většina z nich instaluje hybridní invertory s bateriemi pro zajištění stabilního napájení. ,,Zejména v letním období poskytuje obnovitelná energie domácnostem řešení v období nedostatku elektřiny a několikahodinových výpadků v zemi.“ Pro mnohé je však solární energie stále významnou investicí kvůli nedostatku státní podpory a nedokonalému legislativnímu rámci. Je potřeba více finančních pobídek, dodal zakladatel Solarway.
Mezitím má vláda Uzbekistánu zájem o rozvoj distribuovaných obnovitelných zdrojů v malém měřítku. A EBRD v současné době podporuje ministerstvo energetiky technickou spoluprací na rozvoji příslušných právních a tržních rámců, řekl Ramazanov z EBRD.
Výzvy přechodu Kazachstánu
S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů je hlavním problémem, kterému čelí všechny zúčastněné strany, zajištění integrace přerušované obnovitelné energie. Ramazanov řekl: „Vyžaduje to multidisciplinární přístup. Ten zahrnuje modernizaci sítí, zavádění digitálních řešení, skladování a ve vybraných případech zavádění nové kapacity vyrovnávacího plynu a regionální propojení. EBRD proto financuje dva investiční projekty, které posilují síť v severozápadní části Uzbekistánu, zatímco Kazakhstan Electricity Grid Operating Company (KEGOC) je dlouhodobým partnerem a příjemcem finančních prostředků banky.“
Čukin z Visor Kazachstánu říká, že další zavádění obnovitelných zdrojů vyžaduje výkonnou flexibilní výrobu, která v zemi v současnosti chybí. Proto se v červenci 2022 uspořádaly dvě aukce na plynové elektrárny. A to s kombinovaným cyklem o výkonu 925 MW a 240 MW. Ty se mají vybudovat s cílem vyrovnat obnovitelné zdroje v síti, a plánují se další dvě aukce.
Mezinárodní investoři sledují rychle se rozvíjející středoasijské solární trhy. V Kazachstánu je konkurence s čínskými investory pro evropské společnosti tvrdá.
„Investoři z Číny praktikují extrémně agresivní ceny, aby zajistili infrastrukturu a přístup k síti ve větrném a solárním sektoru. Jako investoři nemáme přístup k extrémně levným fondům, jako je tomu v Číně. Výsledkem je, že středně velká společnost z Evropy, jako jsme my, nemůže konkurovat čínským investorům,“ řekl Tobias Schüßler, provozní ředitel německého developera Goldbeck Solar.
Kazachstán – Goldbeck Solar
Goldbeck Solar působí v Kazachstánu od roku 2017, kdy poprvé prozkoumala alternativní středoasijské trhy během klidného období na evropském solárním trhu. Tehdy vznikl vládou podporovaný pilotní solární projekt vázaný na světovou výstavu Expo v kazašském hlavním městě Astana, kde developer projektu z České republiky hledal EPC a investora. Do konce roku 2018 se uvedla do provozu solární elektrárna o výkonu 100 MW na ploše 160 hektarů poblíž města Karaganda na severu Kazachstánu. V roce 2019 společnost Goldbeck Solar postavila a uvedla do provozu solární elektrárnu Akadyr o výkonu 50 MW v regionu Karaganda za stejných zelených tarifů, později přidáním dalších 26 MW v aukci v roce 2020.
Podle Čukina čínské společnosti do značné míry zvítězily ve střední Asii díky řadě konkurenčních výhod. „Ceny čínského vybavení se zdají mnohem nižší. U projektu o výkonu 100 MW se náklady na zařízení z Číny pohybují v rozmezí 50 až 60 milionů USD. A z Evropy 70 až 80 milionů USD. Další výhodou je zeměpis. Náklady na přepravu velkého nákladu tvoří asi 15 % projektu o výkonu 100 MW. A rozdíl tak dosahuje 20 až 30 milionů USD,“ říká Chukin. Čukin ale říká, že evropské společnosti jsou silně zastoupeny z hlediska technologie a know-how, včetně klíčových technických řešení pro transformátory.
Podpora obnovitelných zdrojů
Schüßler ze společnosti Goldbeck říká, že k podpoře obnovitelných zdrojů je třeba odstranit několik překážek. A to včetně byrokratických překážek pro dovoz související s projekty. Kromě toho místní dodavatelé energie očekávají každodenní předpovědi elektřiny. A zacházejí s FV elektrárnami jako s uhelnými elektrárnami, přestože solární výroba funguje jako přerušovaný zdroj.
Mezitím Goldbeck Solar vidí další vyhlídky, které se objevují v průmyslu. Ten hledá způsoby, jak snížit uhlíkovou stopu energeticky náročných produktů. „Vidíme, že poptávka po podnikových PPA roste. Více společností má zájem zajistit si levnou elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo z FV systému do vlastní továrny. A to ať už na výrobu vodíku nebo za účelem snížení nákladů na elektřinu. Probíhají první šetření a také zákazníci a banky, které tuto oblast zkoumají,“ řekl Schüßler. Solární energie je podle něj už nyní levnější než tamní energetické tarify. V roce 2019 byl energetický tarif 1,81 Kč/kWh, zatímco nabídka na druhou solární elektrárnu Akadyr byla 0,91 Kč.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
