Pomocí starověkého stalagmitu odborníci rekonstruovali klimatické události minulých staletí. Kámen odhalil „rok bez léta“ a odhalil podrobnosti o Malé době ledové.
Pomocí krápníků a dat z archivů letokruhů lze zkoumat výkyvy klimatu v obdobích několika staletí. K tomuto závěru došli geovědci z univerzity v Heidelbergu a z Karlsruhe Institute of Technology v analýze v časopise „Earth and Planetary Science Letters“.
Starověké stalagmity
Specializovaný tým analyzoval izotopy kyslíku v krápníku v Malé ďábelské jeskyni ve Franském Švýcarsku, tedy verze atomů kyslíku, které mají minimálně rozdílnou hmotnost. Izotopy kyslíku se dostávají s vodou do stalaktitů a poskytují informace o vlhkosti a teplotě vzduchu v dobách minulých.
Odborníci porovnali informace ze stalagmitu, krápníku vyrůstajícího ze země, s údaji z letokruhů – stromy také uchovávají izotopy kyslíku z vody. Tým rekonstruoval krátkodobé klimatické výkyvy v průběhu minulých staletí a dal je do souvislosti s historicky doloženými environmentálními událostmi.
„Rok bez léta“ bezesporu zrekonstruován
Podle týmu klimatické údaje získané z krápníků Malé Čertovy jeskyně odhalují regionální a globální environmentální události. Například neobvykle chladný rok 1816, který se v Evropě a Severní Americe zapsal do dějin jako „rok bez léta“.
Formovala se erupcí sopky Tambora v Indonésii v dubnu 1815, pravděpodobně posílena jinou dříve neznámou sopečnou erupcí o šest let dříve. Analýzy krápníků ukazují, že v této době byla chladná léta a deštivé zimy. Byly spojeny s celoročními povodněmi, které vedly k neúrodě a hladomoru.
V datech lze nalézt i dlouhodobé klimatické výkyvy: např. tzv. malá doba ledová, jejíž jádrové období začalo koncem 16. století a trvalo až do konce 17. století. Podle odborného týmu se tato doba vyznačovala častými povodněmi, které jsou historicky doložené pro město Norimberk, které je nedaleko Čertovy jeskyně.
Odborníci ověřili klimatická data z jeskyně pomocí archivu letokruhů z oblasti. Poukazují na studené, suché zimy během Malé doby ledové. Ty oddálily každoroční tání ledu a sněhu a to podle vědců pravděpodobně vedlo k prudkým krátkodobým záplavám.
Vápenné kameny
Až dosud se mohly krátkodobé klimatické výkyvy v období několika set let analyzovat pouze pomocí archivů letokruhů. Naproti tomu jeskynní krápníky z vápna nebo-li stalagmity, se pro systematické měření klimatických dat a jejich ročních změn využívaly jen výjimečně.
Pro analýzy, jako jsou ty, které nyní proběhly, je rozhodující dešťová voda. Ta proniká do jeskyně, jejíž rozpuštěné vápno někdy tvoří krápníky (stalagmity) po tisíce let. Tato voda z prostředí se skládá ze srážek z teplých a studených období, z nichž každé je charakterizováno určitým izotopovým složením kyslíku. Z toho lze usuzovat, zda a ve kterých letech dominovaly zimní nebo letní srážky.
Zdroj: spiegel, Vapol
