Kamufláž, lepší přilnavost šneka na větvích, sexuální výhody? Chlup na křídové ulitě hlemýždě musel mít nějaký význam.
Mezinárodní tým výzkumníků objevil chlupatého plže v jantaru. Ten se jeví starý 99 milionů let. Informoval o tom Senckenberg Research Institute and Natural History Museum ve Frankfurtu nad Mohanem. Ulita nového druhu suchozemského plže má krátké štětinovité chloupky, které lze viděl uspořádané na jejím okraji. Chlupatost tak pravděpodobně poskytla měkkýšům evoluční výhodu.
Huňaté štětiny plže
Nově popsaný fosilní šnek pochází z křídového jantarového dolu v Myanmaru, kde jej našli před rokem 2017. Z barmského jantaru se získalo celkem osm druhů tzv. čeledi věžovitých hlemýžďů, z nichž šest má štětinové ulity. Jemné chloupky, které se na skořápce nově objeveného druhu našly pomocí klasické mikroskopie a 3D rentgenové mikropočítačové tomografie, se zdají dlouhé jen 150 až 200 mikrometrů.
Fosilní plž s odborným názvem Archaeocyclotus brevivillosus je 26,5 milimetrů dlouhý, 21 milimetrů široký a 9 milimetrů vysoký. Má krátké chloupky, které lemují vnější okraj misky a shluky u otvoru misky. „Jejich jméno se odvodilo z latinského brevis – krátký, malý – a villōsus – chlupatý,“ vysvětluje Adrienne Jochum z Senckenbergova výzkumného ústavu a přírodovědného muzea ve Frankfurtu a Přírodovědného muzea v Bernu. ,,Výzdoba fosilních a současných ulit suchozemských plžů žebry, vlasy, hrbolky nebo záhyby není nic neobvyklého – tvorba takové ,,dekorace“ je nicméně složitý proces, který se obvykle neděje bez účelu.“
Proč souloží?
Mikroskopicky krátké chloupky štětin mohly zvířatům pomoci například lépe se ukotvit ke stonku nebo listům rostliny. Mohou být také zodpovědné za termoregulaci hlemýždě nebo chránily ulitu hlemýždě před rozkladem ve vysoce kyselé půdě a listí starého tropického pralesa.
Štětiny tak mohly sloužit i jako maskování nebo chránit šneka před přímým útokem. ,,V konečném důsledku nelze vyloučit, že chloupky sloužily jako výhoda při sexuálním výběru,“ říká Adrienne Jochum.
Zdroj: spiegel, Vapol
