Španělsko se topí v dešti. Téměř současně odborníci varují před rostoucími zdravotními riziky způsobenými klimatickými změnami. Kromě povodní zvyšují úmrtnost zejména extrémní vedra a sucha.
Při silných záplavách ve Španělsku dosud zemřelo více než 50 lidí. Katastrofa se připojuje k dlouhému seznamu extrémních povětrnostních jevů, které byly spojeny se změnou klimatu. Téměř ve stejnou dobu zveřejnil renomovaný britský odborný časopis „The Lancet“ již poosmé obsáhlou analýzu rostoucích zdravotních hrozeb způsobených změnou klimatu. S upřeným pohledem na lidstvo tak nyní lidstvo směřuje k nebezpečné budoucnosti.
122 předních odborníků z 57 akademických institucí a institucí OSN vyhodnocovalo data od významných vládních institucí, jako jsou mimo jiné Světová zdravotnická organizace, Světová meteorologická organizace a Mezinárodní energetická agentura.
Zpráva Lancet Countdown ukazuje „nejznepokojivější výsledky našich osmi let sledování,“ řekla Marina Romanello, výkonná ředitelka mezinárodní výzkumné spolupráce Lancet Countdown a profesorka na University College London. Loňský rok lámal rekordy – „s extrémními vlnami veder, smrtelnými povětrnostními jevy a ničivými lesními požáry, které postihly lidi na celém světě.“ Žádný člověk ani žádná ekonomika na planetě nejsou imunní vůči zdravotním hrozbám změny klimatu.
V roce 2023 se jevil počet úmrtí souvisejících s horkem mezi lidmi staršími 65 let na celém světě o 167 % vyšší než v 90. letech, podle zprávy. Podle expertů by se jen kvůli demografickým změnám, tedy stárnutí světové populace, očekával rostoucí 65 % nárůst úmrtí souvisejících s horkem. V loňském roce se stali lidé na celém světě vystaveni průměrně o 50 dní více zdraví ohrožujícím teplotám. A to než by se dalo očekávat bez změny klimatu.
Téměř polovina rozlohy země zažila extrémní sucho po dobu nejméně jednoho měsíce
V loňském roce trpělo extrémním suchem po dobu nejméně jednoho měsíce 48 % celosvětové rozlohy země. Což je druhá nejvyšší úroveň od roku 1951, uvádí zpráva. Kvůli častějším vlnám veder a suchu bylo v roce 2022 ve 124 zkoumaných zemích postiženo 151 milionů lidí středním až závažným nedostatkem potravin.
Extrémní povětrnostní podmínky také ovlivnily produktivitu práce na celém světě. 512 miliard potenciálních pracovních hodin se v loňském roce ztratilo kvůli tepelnému stresu. Což je nárůst o 49 % ve srovnání s průměrem z let 1990 až 1999. To odpovídá celosvětové potenciální ztrátě příjmů ve výši miliard amerických dolarů, říkají výzkumníci.
Tématem zprávy jsou také vážné povodně jako ve Španělsku. Od roku 2014 do roku 2023 se počet extrémních srážek zvýšil na přibližně 60 % celosvětové pevniny. A to ve srovnání s průměrem za roky 1961 až 1990. Do budoucna tak hrozí nebezpečné povodně a zvýšené znečištění vod. Videa ze Španělska zveřejněná médii a online ukazují, jak povodně smetly vozidla a stromy jako hračky.
Globální oteplování také způsobuje šíření určitých druhů komárů. Ti mohou přenášet patogeny nebezpečných infekčních chorob, jako je horečka dengue, píší vědci. V loňském roce bylo ve více než 80 oblastech po celém světě hlášeno celkem více než pět milionů případů horečky dengue. Což je historické maximum.
Důsledky globálního oteplování
Znevýhodněné populace v zemích s omezenými zdroji často dopady změny klimatu postihují nejvíce. Avšak mají nejmenší finanční a technologickou ochranu, řekl Wenjia Cai z Tsinghua University v Pekingu, spolupředseda pracovní skupiny Lancet Countdown. Přizpůsobení se změně klimatu nedrží krok s rychle rostoucími zdravotními hrozbami.
Pro více než polovinu světové populace je univerzální zdravotní péče stále snem. ,,Finanční podpora je naléhavě potřebná k posílení zdravotních systémů a lepší ochraně lidí.“
Dosud se ale peníze „investovaly přesně do věcí, které ohrožují naše zdraví,“ říká ředitelka Lancet Countdown Marina Romanello. Globální finanční systémy by musely být přepracovány. Romanello a další autoři zprávy požadují, aby se biliony dolarů, které se každoročně vynakládají na financování fosilních paliv, přesměrovaly na obnovitelné zdroje energie a do politiky pro čistší vzduch, vodu a zdravější stravu. To vše nejen slouží zdraví lidí, ale v konečném důsledku také prospívá globální ekonomice, tvrdí autoři.
Zdroj: spiegel, TowPoint
