Nová studie na myších ukázala, že přerušovaný půst může zvýšit regenerační schopnosti střevních kmenových buněk, ale má i některé nevýhody. Přerušovaný půst se stal jednou z nejoblíbenějších diet a výzkumy ho spojují s několika zdravotními přínosy. Vědci však stále zkoumají jeho účinky na metabolismus.
Studie na americkém MIT
Ve studii na myších se tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) v USA zabýval tím, jak může půst napomáhat regeneraci střevních kmenových buněk. Tyto buňky si představme jako zdroj nových střevních buněk. Samotná jejich regenerace může střevu pomoci.
Pozorovali celkem tři skupiny myší. První skupina držela půst 24 hodin, druhá skupina držela půst 24 hodin a poté následujících 24 hodin neomezeně jedla. Třetí kontrolní skupina jedla volně po celou dobu experimentu.
Výzkumníci podle svých zjištění zveřejněných v časopise Nature identifikovali specifickou dráhu zodpovědnou za lepší regeneraci. Ta se aktivuje, když myši po období půstu opět začnou jíst. „Domníváme se, že hladovění a opětovné krmení představují dva odlišné stavy,“ uvedl v prohlášení Shinya Imada, postdoktorand na MIT a jeden z hlavních autorů studie.
„Ve stavu hladovění umožňuje schopnost buněk využívat lipidy a mastné kyseliny jako zdroj energie přežít, když je živin málo. A pak je to stav po opětovném nakrmení, který skutečně pohání regeneraci. Když jsou živiny k dispozici, tyto kmenové a progenitorové buňky aktivují programy, které jim umožňují vytvářet buněčnou hmotu a znovu osídlit střevní výstelku,“ dodal.
Riziko rakoviny
Je tu však jeden háček: pokud se během této regenerační fáze objeví rakovinné mutace, je u myší vyšší riziko vzniku časných střevních nádorů. „Větší aktivita kmenových buněk je pro regeneraci dobrá. Nicméně příliš mnoho dobrých věcí v průběhu času může mít méně příznivé důsledky,“ řekl Omer Yilmaz, docent biologie na MIT a hlavní autor nové studie.
Střevní kmenové buňky pomáhají obnovovat střevní výstelku, která se každých pět až deset dní zcela vymění. Díky tomuto rychlému dělení se u nich zvýší pravděpodobnost vzniku přednádorových změn než u jiných typů buněk ve střevě.
Vědci také zjistili, že mutace, které se vyvinuly během fáze opětovného krmení, vedly s větší pravděpodobností k tvorbě polypů ve srovnání s těmi, které se vyskytly u myší, které se nepostí.
Jiný živočišný druh, jiné výsledky
Vědci zdůraznili, že studii vědci prováděli na myších se specifickými nádorovými mutacemi, a že složitější lidské souvislosti mohou přinést jiné výsledky.
„Stále se máme co učit. Je však zajímavé, že se při vystavení mutagenům nacházíme buď ve stavu hladovění, nebo opětovného krmení. To může mít zásadní vliv na pravděpodobnost vzniku rakoviny u těchto dobře definovaných myších modelů,“ uvedl Yilmaz.
Zdroje: Euronews, Vapol
