Když Betelgeuze imploduje, bude zářit na obloze jasněji než všechny hvězdy v naší galaxii dohromady. Supernova byla dokonce vidět ze Země během dne. Vědci se dohadují, kdy přijde čas hvězdy.
Zánik velkých hvězd je dramatický: když jim dojde jaderné palivo, jejich jádro se zhroutí do neutronové hvězdy nebo černé díry. A vnější vrstvy jsou vymrštěny do vesmíru obrovskou silou. Hvězda se jasně rozzáří jako tzv. supernova – kdy může pak zářit jasněji než všechny hvězdy v galaxii dohromady.
Zatímco astronomové každý rok pozorují stovky supernov ve vzdálených galaxiích, poslední supernova spatřená v naší Mléčné dráze byla velmi dávno, v roce 1604. Astronomové netrpělivě očekávají další podobnou událost v našem kosmickém sousedství, aby ji mohli studovat pomocí moderních přístrojů.
Betelgeuze, jasná hvězda na levém rameni souhvězdí Orion, vykazuje zvláštní výkyvy ve své jasnosti, které naznačují, že konec je blízko. Vědci se však přou o to, jak blízko k velkolepému konci vlastně je a kdy hvězda imploduje.
19 krát hmotnější než Slunce
Někteří počítají s tím, že to může trvat až 1,5 milionu let. Jiní předpokládají, že se stane viditelný na obloze během několika desítek let. Betelgeuze tedy mohla explodovat už dávno: hvězda se nachází od nás vzdálená 550 světelných let, takže její světlo potřebuje 550 let, než se dostane na Zemi. Takže když ji vidíme na obloze záblesk jako supernovu, od výbuchu uplynulo více než půl tisíciletí.
Betelgeuze je takzvaný červený obr, který obsahuje až 19 krát více hmoty než naše Slunce a je asi 760 krát větší. Oběžné dráhy vnitřních planet naší sluneční soustavy – Merkur, Venuše, Země a Mars – by všechny zmizely uvnitř, kdyby bylo naše Slunce vyměněno za Betelgeuze.
Na jejím konci se jádro hvězdy vlastní gravitací zhroutí a vytvoří neutronovou hvězdu, objekt o průměru jen asi 20 kilometrů, ve kterém se hmota stává zabalena stejně hustě jako v jádrech atomů. Lžička hmoty neutronových hvězd by na Zemi vážila asi miliardu tun. Kolaps vnitřku hvězdy uvolní vnější rázovou vlnu, která roztrhne vnější část v prudké explozi.
Podle odborníků by mohlo být ještě 10 000 až 100 000 let před velkou událostí. Možná ještě déle, předpokládá tým vedený Ralphem Neuhäuserem z univerzity v Jeně. Vědci studovali historické texty, které zmiňují Betelgeuze. Hledala se zcela konkrétní informace: Byla Betelgeuze vždy tak nápadnou rudou hvězdou jako dnes?
Betelgeuze bývala zřejmě žlutá
Výzkum odhalil: ne. Kolem roku 100 př. n. l. popisuje čínská dvorní astronomka Sima Qian Betelgeuze jako žlutou. A římský učenec Hyginus o sto let později píše, že Betelgeuze byla žlutooranžová jako planeta Saturn. ,,Prohlášení dánského astronoma Tycha Brahe naznačuje, že Betelgeuze překonala rudost hvězdy Aldebaran v 16. století,“ hlásí Neuhäuser – dnes je Betelgeuse téměř stejně červená jako Antares, nejjasnější hvězda v souhvězdí Štíra.
V souladu s tím Betelgeuze za posledních 2000 let výrazně změnila svou barvu. Což vědci považují za známku toho, že se během tohoto období vyvinula až v červeného obra. To by ho posunulo mnohem dál od jeho skvělého konce, než se dříve myslelo. Podle Neuhäusera exploduje jako supernova teprve za 1,5 milionu let.
Ke zcela jinému závěru nedávno dospěli vědci z Japonska a Švýcarska. ,,Betelgeuze je v poslední fázi spalování uhlíku,“ píše tým Hideyuki Saio z University of Tohoku v časopise ,,Monhly Notices of the Royal Astronomical Society“. Hvězda se stává dobrým kandidátem na další supernovu v Mléčné dráze a může se rozsvítit během několika desetiletí, dospěli vědci k závěru z dat z dalekohledu a teoretických modelů hvězdného vývoje.
Již v roce 2019 však astronomové věřili, že se hvězda blíží ke svému konci. Tehdejší výpadek se však ukázal jako oblak prachu.
Buď jak buď: exploze hvězdy jako supernovy by byla velkolepá i pro laiky. Hvězda pak může zářit stejně jasně jako Měsíc v úplňku a může být dokonce jasně vidět na denní obloze.
Zdroj: spiegel, Vapol
