Větrná energie na moři se stala základem výroby obnovitelné energie. Zatím se však většinou omezuje na mělké vody, což omezuje počet zemí, které ji mohou využívat. Země vyvíjejí technologie pro výrobu větrné energie v ještě větších hloubkách.
Plovoucí větrné elektrárny
To by se mohlo brzy změnit díky plovoucím větrným elektrárnám. Tato technologie se skládá z turbíny namontované na plovoucí podstavec a ukotvené k mořskému dnu pomocí řetězů. To znamená, že ji lze nasadit v mořích hlubokých 300 metrů a více ve srovnání s tradičnějším systémem montáže turbín na mořské dno, který se stává neekonomickým v hloubkách větších než 60 metrů.
Protože tato technologie umožňuje výrobu větrné energie v hlubších vodách, očekává se, že přinese větrnou energii na nové trhy. Dále se doufá, že nová technologie bude plně komerční do konce tohoto desetiletí.
Klíčový hráč v boji proti změně klimatu
„Plovoucí větrné elektrárny na moři jsou klíčovým hráčem v boji proti změně klimatu,“ říká Lorenzo Palombi, globální obchodní a finanční ředitel projektů německé energetické společnosti BayWa r.e. „Její jedinečná schopnost proniknout na trhy, které nejsou kompatibilní s technologiemi upevněnými na dně, a odblokovat oblasti s vyšším potenciálem větrné energie ji staví do pozice klíčového řešení.“
Které země mají nejvíce plovoucích větrných elektráren?
Podle údajů Globální rady pro větrnou energii je Evropa v současné době na prvním místě v oblasti plovoucí větrné energie. Tento region ztratil titul největšího světového trhu s větrnou energií na moři v roce 2022. Tehdy jej v nových přírůstcích předstihly USA a Čína. Stále si však drží prvenství v oblasti plovoucího větru, který v loňském roce tvořil 79 % nových přírůstků.
Celkově se může pochlubit kapacitou 208 megawattů, což představuje 88 procent celosvětových instalací. Většina z toho pochází z malých demonstračních projektů, ale země začínají uvažovat o zvýšení výroby na komerční úroveň.
Francie a další evropské země
Francie je na cestě k vybudování první komerční plovoucí větrné farmy na světě. Projekt Pennavel by měl vyrůst u bretaňského pobřeží a jeho uvedení do provozu se plánuje na rok 2031. Očekává se, že vyrobí 250 megawattů – což je dost na to, aby ročně zajistil energii pro 450 000 lidí.
Velká Británie mezitím hodlá do roku 2030 dosáhnout výroby pěti gigawattů a pokračuje ve vládní podpoře projektů. Pozornost se upírá také na Norsko, které již má demonstrační projekty, a také na Irsko a středomořské země.
Situace v Asii
Na druhé straně světa se plovoucími větrnými elektrárnami zabývají také asijské země. V říjnu 2023 oznámila japonská vláda čtyři kandidátské oblasti pro demo projekty a nedávno společnost Marubeni Offshore Wind Development Corporation oznámila demo projekt se dvěma turbínami ve vodách hlubokých přibližně 400 metrů.
Velký potenciál má také Jižní Korea, která po svém dokončení v roce 2028 připravuje jednu z dosud největších plovoucích větrných elektráren. Pozitivní vývoj v této zemi je patrný také v oblasti výroby a investic do přístavů, říká Rebecca Williamsová z Global Wind Energy Council. „Myslím, že vidíme, že některé asijské země nyní dávají Evropě šanci,“ říká.
„Myslíme si, že existuje velký prostor pro spolupráci v oblasti plovoucí větrné energie a zejména v oblasti plovoucích dodavatelských řetězců,“ dodává a poukazuje na příležitosti mezi Japonskem, Jižní Koreou, Filipínami a Austrálií.
Je plovoucí větrná energie na moři dobrou zprávou pro pobřežní komunity?
Rozvoj plovoucích větrných elektráren nejenže umožní výrobu ekologické, místní energie, ale mohl by také pomoci oživit pobřežní komunity. Například projekt Pennavel se zavázal k využití „místního obsahu“, což podpoří zaměstnanost v regionu. Vynakládá také 5 milionů eur na hospodářský rozvoj v oblasti, včetně kulturních aktivit, akcí a vzdělávacích kurzů.
Plovoucí větrné elektrárny mohou také přispět k investicím do přístavů. Ty jsou potřebné pro všechny projekty větrných elektráren na moři, ale pro plovoucí jsou obzvláště důležité. Většina výstavby totiž probíhá uvnitř přístavu, aby nebyla ovlivněna povětrnostními podmínkami.
Zdroje: Euronews, Vapol
