Nerostné zdroje v hlubokém moři slibují miliardové obchody. Jejich odbourávání by však mohlo mimo jiné narušit metabolismus medúz. Vyplývá to z aktuální studie.
Těžba minerálů ze dna oceánu by mohla poškodit hlubokomořské tvory. Vyplývá to z aktuální studie, ve které vědci poprvé zkoumali, jak podvodní těžba ovlivňuje zvířata žijící ve vodním sloupci. Sediment vyvrhovaný těžebními místy by mohl stresovat například medúzy, jak uvádí tým v odborném časopise „Nature Communications“ .
Mangan, železo a kobalt – takové vyhledávané suroviny najdete i v mořích. Brzy by mělo být možné je komerčně vyrábět ve velkém. Zastánci hlubinné těžby tvrdí, že je nutné například vyrábět baterie pro elektromobily. Vědci však varují, že o důsledcích kopání na dně se ví příliš málo.
Vědci zatím zkoumali především zvířata, která žijí na zemi. Ale co ti, kteří plavou kolem? Aby odpověděla na otázku, skupina vedená mořskou ekoložkou Vanessou Stenversovou z GEOMAR Helmholtz Center for Ocean Research Kiel zkoumala chování hlubinných medúz přilbových (Periphylla periphylla).
Těžba surovin z mořského dna
Stenvers a její kolegové odchytili zvířata z několika norských fjordů, umístili je do testovacích nádrží na palubě své výzkumné lodi a simulovali tam oblaka sedimentu, aby otestovali reakci medúzy.
Pokud se na mořském dně těží suroviny, jako např. manganové uzliny, vymrští se jemná hornina, vysvětlují výzkumníci své experimentální uspořádání. V důsledku toho vznikají oblaka sedimentů, která se šíří desítky až stovky kilometrů a mohou tak zasáhnout živočichy jak na mořském dně, tak v hloubkách mezi 200 a 4 000 metry. Vzhledem k tomu, že v této zóně je obvykle málo sedimentů, lze předpokládat, že zvířata v této oblasti reagují velmi citlivě na mraky sedimentů způsobené těžbou, píše tým.
Jeden výsledek experimentů: Pokud bylo nalezeno více než 17 miligramů sedimentu na litr, byly medúzy znatelně stresované. Jak autoři popisují, zvířené částice se přilepily na zvířata, což způsobilo, že produkovala nadměrné množství hlenu. To však zbytečně stojí energii. Z dlouhodobého hlediska by stres mohl medúzám ublížit, říká se.
Žádosti o hlubinnou těžbu již lze podávat
Zatímco výzkumníci teprve začínají chápat možné důsledky, země již projevily zájem o hlubokomořskou těžbu. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) již udělil řadu licencí jednotlivým zemím – včetně Německa – k průzkumu surovin na ploše více než 1,5 milionu km2.
Počáteční diskuse o příležitostech, rizicích a nezbytných regulacích však skončily v létě bez závazných rozhodnutí. Na setkání ISA se 36 členských států shodlo pouze na cíli přijmout soubor pravidel v roce 2025.
Rovněž se nerozhodlo o žádném konkrétním řešení, jak rozhodnout o žádostech o hlubokomořskou těžbu, které lze nyní poprvé podat ISA. Tichomořský stát Nauru před časem oznámil, že chce s kanadskou společností The Metals Company (TMC) těžit manganové uzliny na mořském dně v hloubce 4 000 až 6 000 metrů.
Zdroj: spiegel, Vapol
