Nová studie předpovídá dramaticky rostoucí koncentraci plastového odpadu v oceánech. Mezitím byly u 90 procent zkoumaných mořských druhů zjištěny některé dramatické důsledky.
Nyní dokonce papež František objevil téma: Likvidace plastů ve vodě se musí zastavit, pokud chce lidstvo zachránit planetu pro budoucí generace, řekla hlava katolické církve v nedávném televizním rozhovoru. Pontifex řekl, jak mu italští rybáři oznámili, že na Jadranu našli mnoho tun plastu. „Házení plastu do moře je trestné. Zabíjí biologickou rozmanitost, zabíjí Zemi, zabíjí všechno,“ řekl Francis na kanálu 3 státního vysílání RAI.
Řešení plastového odpadu v moři
Problém plastového odpadu není nový, ale stále chybí řešení pro obrovské množství plastového odpadu plovoucího ve světových oceánech. Nová studie Institutu Alfreda Wegenera v Bremerhavenu a ekologického sdružení WWF varuje před dalším vývojem. Znečištění plasty za posledních několik desetiletí exponenciálně vzrostlo. A obsah mikroplastů ve vodách se v příštích 30 letech více než zdvojnásobí, řekl vedoucí oddělení ochrany moří na WWF Německo Heike Vesper. Mořská bioložka a spoluautorka studie Melanie Bergmannová z Institutu Alfreda Wegenera dodala, že téměř 90 procent zkoumaných mořských druhů mělo dopad.
Pro metastudii zadanou ekologickou organizací ústav vyhodnotil 2592 studií, které byly provedeny od 60. let do roku 2019. Cesta odpadků ale stále není dobře prozkoumána. Je známo, že plastový odpad v oceánu se rozkládá na mikro- a nanoplasty. „Doložené účinky jsou extrémně znepokojivé,“ řekl Bergmann.
Zvířata, jako tuleni nebo mořské želvy, by se mohla v plastovém odpadu zamotat a udusit. Stejný osud může potkat ptáky, kteří si staví hnízda z plastového odpadu. To se pozoruje například u gannetů na Helgolandu. Když trosky pokrývají mořské dno, korálům a houbám chybí světlo a kyslík. Želvy a dravé ryby, stejně jako delfíni a velryby, zaměňují plastové díly za kořist. Po jídle pociťovali falešný pocit sytosti, trpěli zácpou a vnitřními zraněními. S plastovým odpadem zvířata také požívají chemikálie, které by mohly ovlivnit jejich reprodukci.
Odpadky často končí přímo v moři
Postiženy jsou zejména Středozemní moře, Žluté moře a Východočínské moře. V ohrožení jsou korálové útesy a mangrovové lesy. Podle studie je polovina mořského dna u indonéského ostrova Jáva na některých místech pokryta plastovým odpadem. Stále více plastového odpadu se také hromadí v hlubinách moře, které tvoří 70 procent zemského povrchu.
Plasty na jedno použití
Odpadky se často vyhazují přímo do moře nebo smývají ze skládek při povodních. Plasty na jedno použití tvoří 60 až 95 procent znečištění. Podle studie se v oceánu nahromadilo 86 až 150 milionů tun plastu. Mikroplasty se také dostávají do oceánů prostřednictvím odpadních vod. Moderní čističky odpadních vod zadržují 97 až 90 procent částic, ale ve městech jako Berlín nebo Hamburk s velkými čističkami odpadních vod jedno procento stále znamená velké množství, řekl Bergmann.
Podle odhadů Fraunhoferova institutu pro environmentální, bezpečnostní a energetické technologie jsou hlavními zdroji mikroplastů v Německu otěr z pneumatik a bitumenu v asfaltu a uvolňování při likvidaci odpadu. Oděr od podrážek obuvi je v žebříčku Ústavu na 7. místě před často zmiňovaným oděrem vláken v praní textilu (10. místo) a částicemi v kosmetice (17. místo).
Větrné turbíny také přispívají ke znečištění oceánů, jak potvrdil Bergmann. Jezera by odnesl vítr. Toto množství však zatím nelze vyčíslit, stejně jako narůstající odpad způsobený maskami a dalšími zařízeními na ochranu proti koronaviru.
WWF vyzval Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA), které se sešlo na konci února v Nairobi, aby zahájilo právně závaznou globální dohodu proti vstupu plastů do oceánů. V Německu již existuje povědomí o problému. Před časem EU zakázala některé plastové obaly na jedno použití. Podle jejích zkušeností to byla „nejrychlejší environmentální legislativa všech dob,“ chválila Vesper.
Zdroj: spiegel.de, Vapol.cz
