Syntetický petrolej k létání s nulovými emisemi

Studie investic a inovací potřebných k dosažení ambicí Evropské zelené dohody v oblasti letectví zdůraznila klíčovou roli, kterou může hrát syntetické palivo (petrolej). A to dokud se lety na vodík a elektřinu nestanou realitou. Evropský parlament vydal novou zprávu o zásadní úloze, kterou má hrát syntetický petrolej při dosahování udržitelného létání.

Syntetický petrolej je udržitelné letecké palivo (SAF) odvozené z obnovitelného zeleného vodíku. Ten nabízí větší potenciál snížení emisí uhlíku než pokročilá biopaliva, která doplňují řadu SAF. Vzhledem k tomu, že evropská zelená dohoda EU, jejímž cílem je snížení emisí z letectví o 89 % do poloviny století, se SAF stanou překlenovací technologií, než se vodíkem poháněná a elektrická letadla stanou skutečným návrhem. To uvádí zpráva zadaná parlamentním výborem pro dopravu a cestovní ruch.

Syntetické palivo – petrolej

SAF nenabízejí žádné snížení emisí při spalování v letadle, ale nabízejí úspory emisí při jejich výrobě. A to z absorpce uhlíku jejich výchozího materiálu v případě pokročilých biopaliv.

Studie „Investiční scénář a plán pro dosažení cílů zelené dohody v oblasti letectví do roku 2050“ předpokládá, že dlouhodobou odpovědí budou vodíková a elektrická letadla. Je však také nepravděpodobné, že budou široce dostupné před obdobím 2030-40. Což je „příliš pozdě na to, aby byly hlavními metodami dekarbonizace letectví“.

Ve skutečnosti odborníci z oboru řekli autorům, že elektrická letadla budou pravděpodobněji uvedena do provozu v roce 2035. A to spíše než v navrhovaném datu do roku 2030. U letů na vodíkový pohon došlo k podobnému zpoždění v očekávání roku 2040. Dokud nebudou k dispozici pokročilejší technologie, nabízejí SAF bezprostřednější možnost snížení emisí. Protože je lze smíchat s petrolejem, který dnes pohání proudová letadla.

Syntetický petrolej k létání s nulovými emisemi

Evropská komise v rámci svého navrhovaného nařízení o RefuelEU Aviation požaduje, aby blok v roce 2025 nařídil minimálně 2 % SAF v palivu pro trysková letadla. Přičemž v polovině století vzroste na 63 %. Vzhledem k tomu, si uvědomuje vyšší hodnotu snížení emisí ve srovnání s levnějšími pokročilými biopalivy, kdy exekutiva EU uvedla, že nejméně 0,7 % všech SAF v bloku v roce 2030 by měly tvořit možnosti syntetického paliva, přičemž v roce 2050 by to mělo být 28 %.

Podpora domácí výroby

149 stránková zpráva uvádí, že regulační orgány musí podporovat výrobu syntetického petroleje. I proto aby se letecké společnosti vyhnuly volbě pokročilých biopaliv. A musí také podporovat domácí výrobu, protože většina SAF dostupných v EU se v současnosti dováží. Tato regulační role se má stát ještě důležitější, aby přesvědčila odvětví letecké dopravy. Proto, aby investovalo do SAF již nyní, než aby odkládalo, dokud je nenahradí vodíková a elektrická letadla, dodala studie.

K dosažení technologických skoků požadovaných pro nízkoemisní letectví – včetně nových konstrukcí letadel a účinnějších opatření pro řízení letového provozu – zpráva předložila politická doporučení. Včetně využití příjmů z obchodování s emisemi v letectví. A také z jakékoli budoucí daně z leteckého paliva (petroleje) na podporu výzkumu a vývoje.

Systém kompenzace a snižování emisí uhlíku pro mezinárodní letectví vytvořený orgánem OSN Mezinárodní organizací pro civilní letectví by měl být více v souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi. I proto aby se podle zprávy zaměřoval na více než jen kompenzaci emisí souvisejících s lety. Autoři dokumentu uvedli, že EU by měla řídit výrobu SAF a dostupnost vodíkové infrastruktury. A měla by regulovat SAF, aby podpořila investice a upřednostňování jejich výrobních metod pro účely letectví.

Taxonomie udržitelných investic EU – která se letos kontroverzně upravila tak, aby zahrnovala plyn a jadernou energii se má podle zprávy také „pečlivě“ rozšířit. A to tak, aby zahrnovala investice do udržitelného létání. Zpráva odhaduje, že 50,4 miliardy EUR (1 234 439 640 000 Kč) se musí vynaložit na vývoj potřebné technologie. A dalších 378 miliard EUR (9 258 297 300 000 Kč) na její nasazení. S úsporami paliva (petroleje) ve výši odhadovaných 395 miliard EUR (9 674 675 750 000 Kč), které budou k dispozici do poloviny století, by však celkový účet přišel na čistých 33 miliard EUR (808 347 009 360 Kč).

Zdroj: pv-magazine, Vapol